Článek
Potvrzují to nejen suchá čísla z bankovních registrů dlužníků. Stačí nahlédnout do insolvenčního rejstříku, do naskenovaných dokumentů v PDF k žádostem dlužníků o to, aby se soud slitoval a povolil jim oddlužení, tzv. osobní bankrot. Za pět let pak může být až 70 procent dluhů, přihlášených včas věřiteli, smazáno.
Počet lidí s problémy se zvýšil. Krátkodobý úvěr nesplácí 275 tisíc osob.
Stovky žádostí měsíčně jsou ale soudy odmítnuty pro nedostatečné doložení situace. Lenka K. ze Středočeského kraje je jen jednou z mnoha.
V jejím spise je, stejně jako u tisíců dalších, u položky stav řízení již výstižné: "zamítnutá, skončená věc". Příběh je učebnicový. Pracovala jako dělnice v kolínské automobilce u pásu. Šla na mateřskou. Je bez partnera, samoživitelka. Očividně jí scházely peníze na živobytí.
Všichni jí ochotně půjčovali, bonita nebonita
A tak šla jedna půjčka za druhou. Celkem jich je desítka. Začalo to u bank, po dvaceti, padesáti tisících korunách. Pak následovaly známé firmy z řad nebankovních společností, po deseti, patnácti tisících.
To vše proloženo pohledávkami mobilního operátora. Podle vyjádření soudu ale žena nedoložila potřebné dokumenty o svém případném majetku a příjmech, tedy o své situaci.
Zamítnutím návrhu na oddlužení (osobní bankrot) suché úřední řádky v insolvenčním rejstříku o ní logicky končí. Co s ní bylo, nebo bude dál? Buď ji pomohli rodiče, nový přítel (de facto sponzor) nebo čelí exekučnímu procesu a zkouší podávat další, opakované návrhy na osobní bankrot. Tak to obvykle pokračuje dál.
To že matky samoživitelky jsou skupinou obyvatelstva nejohroženější chudobou (kolem šesti až devíti tisíc korun měsíčně na hlavu) potvrdili i analytici Českého statistického úřadu. Podle nich do ní matky samoživitelky padají ještě více než senioři.
Podíl selhání ředí balík nových úvěrů
„Počet klientů s problémy se splácením se zvýšil. Dlouhodobý úvěr řádně nesplácelo téměř 30 tisíc lidí, což je téměř o čtyři tisíce více než loni. Krátkodobý úvěr pak nesplácí necelých 275 tisíc osob. Ohroženo je o 2,1 miliardy korun více než před rokem,“ shrnul Jiří Rajl, výkonný ředitel sdružení CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, které provozuje nebankovní registr dlužníků.
Zatímco banky k lednu 2012 registrovaly v selhání 4, 97 procenta všech úvěrů poskytnutých domácnostem, tak letos v lednu to již bylo přes pět procent. Toto procentuální srovnání je ale „naředěné“ tím, že zároveň s tím stoupl celkový počet a finanční objem úvěrů, které banky lidem půjčily.
„Objem ohrožených nesplacených úvěrů dosáhl na konci roku 2012 výše 45,7 miliardy korun. Z této částky se dlouhodobých úvěrů týkalo 16,4 miliardy korun a krátkodobých pak 29,3 miliardy,“ dodal Rajl.
Snadněji naletí na úvěrové triky
Domácnosti hledající záchranu v dalších úvěrech přitom snadněji naletí na nekalé finanční praktiky. Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) nedávno publikovala přehled těch nejčastějších podrazů, kterých se některé společnosti na klientech dopouštějí. Přinášíme část z nich s krátkými dodatky na vysvětlení.
| • Uplatňování poplatků za zprostředkování spotřebitelského úvěru, které jsou odečteny z jistiny uvedené v úvěrové smlouvě, a takto ponížená jistina je spotřebiteli poskytnuta po uzavření úvěrové smlouvy, aniž by toto bylo uvedeno v předsmluvních informacích a/nebo smluvních podmínkách. |
| • Prosazování podmínek do smlouvy o spotřebitelském úvěru sledujících nikoli splácení úvěru, ale příjmy z realizace zajištění. Jinými slovy: společnosti nejde o to, aby člověk úvěr splatil, ale naopak, aby se z něho „vyrobil“ dlužník, který přijde například o byt. |
| • Uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez ověření schopnosti spotřebitele splatit úvěr vyhodnocením informací získaných od spotřebitele, popřípadě bez ověření této schopnosti v úvěrovém registru nebo v jiném vypovídajícím zdroji. Klasickým příkladem jsou nabídky půjček ve stylu „pro seniory, studenty a matky samoživitelky bez ověřování bonity do 24 hodin“. |
| • Opakování majetkové sankce za totéž porušení povinnosti dlužníka v neúměrně krátkém časovém období. |
| • Provádění výlepů či jiných veřejně dostupných oznámení, které by mohly vést k závěru, že spotřebitel je dlužníkem. Například kartička se jménem člověka a nápisem „JSTE DLUŽNÍK“, nebo „DLUŽÍTE NÁM SPLÁTKU“, vylepená po domě. |
| • Zprostředkování či jakékoli jiné napomáhání ke sjednání spotřebitelského úvěru, jehož zjevným účelem je připravit a prosadit oddlužení klienta podle insolvenčního zákona. To znamená, že dlužník je zadlužen uměle ještě více jenom proto, aby soud schválil osobní bankrot, a věřitelé tak z velké části ostrouhají. Jenže často se stane, že „rádce“ pro osobní bankrot vybere poplatky, ale oddlužení nakonec soud nepovolí. |
| • Poskytování nepravdivých informací o tom, že klient při uzavření kupní smlouvy (spojené s úvěrem) mimo obvyklé prostory podnikatele nemá nárok na odstoupení od kupní smlouvy ve 14 dnech, případně sjednání zastřené kupní smlouvy formou smlouvy o opravě věci. Zdroj: ČLFA, gin |