Darů na dobročinnost letos ubývá, lidé šetří

„Tyto peníze přitom představují hlavní zdroje jejich financování,“ upozornila Klára Šplíchalová z Fóra dárců, které data na základě informací Generálního finančního ředitelství shromáždilo.

Češi patří k národům, které považují pomoc druhým za potřebnou. V okamžicích krize, například po loňském vypuknutí války na Ukrajině, ochota pomáhat roste. Podle Fóra dárců nějakým způsobem přispívá 93 procent lidí v zemi.

Důvodem letošního odlivu darů je podle Šplíchalové hlavně vysoká inflace a pokles reálných mezd. Třetina dárců navíc podle Fóra očekává, že i v příštím roce budou méně štědří než letos. Jedná se častěji o lidi nad 60 let nebo s příjmem domácnosti do 30 tisíc korun. „Bojí se, že by situaci nezvládli,“ řekla Šplíchalová.

Pokles potvrdila také Iva Kuchyňková z Charity ČR. „Připravujeme teď Tříkrálovou sbírku. I kdyby dárci dali o trochu více, inflace je taková, že hodnota darů vůči předchozím rokům klesá,“ uvedla.

Podobně se vyjádřila ředitelka Asociace veřejně prospěšných organizací Monika Jindrová. „Víme, že některé organizace mají problémy. Omezuje jim to činnost, potíže to působí například v osobních nákladech,“ sdělila. Vést by to mohlo až k redukci personálu, tím pádem i k omezování poskytovaných služeb domácnostem.

V loňských číslech jsou zahrnuty hlavně finanční dary, nikoliv například potravinové sbírky, které se těší stále větší oblibě. Statistika zahrnuje ty, u nichž dárci uplatnili možnost odpisu z daní.

Lidé nejčastěji přispívali osobám v nouzi, handicapovaným nebo samoživitelkám. Rostla také ochota podpořit ochranu zvířat a životního prostředí. Firmy zase dávaly peníze na vědu, výzkum a vzdělávání.

Dobročinnost potvrzuje i výzkum agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti z letošního září. Podle něj se loni zapojilo 84 procent Čechů. Finančně přispěli čtyři z deseti, další darovali věci, zakoupili dobročinný produkt, přidali se k dobrovolníkům nebo darovali krev či plazmu.

Přestože Češi nejčastěji přispívají nárazově, například při přírodních katastrofách, je i dost těch, kteří peníze posílají pravidelně. Nejčastěji bankovním převodem, který využívá každý desátý dárce. Průměrná výše daru se obvykle pohybuje mezi 30 a sto korunami.

Sedm procent lidí naopak nepřispívá vůbec. Hlavně proto, že se bojí, že jejich peníze nebudou správně využity.