Daňový expert: Stravenkový paušál mnohdy ztrácí své výhody

Na konci loňského roku v rámci takzvaného daňového balíčku schválila Sněmovna zavedení stravenkového paušálu. Nově tak budou moci zaměstnanci místo tradičních stravenek dostávat peníze, které nebudou podléhat zdanění a odvodům.

Pro peněžitý paušál v soukromé sféře platí stejná daňová pravidla jako pro stravenky pouze do určité limitované částky, připomněl Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting. Danou částku stanoví vyhláškou ministerstvo práce a sociálních věcí, pro letošní rok je limit nastaven na denní firemní příspěvek ve výši 75,60 korun.

„Do této částky jsou stravenky i paušál osvobozeny od daní i odvodů a lze je zahrnout do firemních daňových nákladů,“ uvedl Frisch. Nad tuto částku se ale daňová pravidla různí.

Připomněl, že stravenky nad uvedeným limitem podléhají pouze 19procentní dani z příjmu právnických osob, naproti tomu u paušálu se kromě daně z příjmů fyzických osob (15 procent) platí i povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění a to jak na straně firmy, tak na straně zaměstnance.

„V praxi to znamená daňovou zátěž ve výši 59,8 procenta,“ doplnil Frisch. Přechod na paušál se tak podle něho nevyplatí těm firmám, které na stravování přispívají nad státem určený limit a rozdíl v daňovém odvodu je u těchto případů právě dán dodatečnými náklady ve výši 19 procent u stravenky a 59,8 procenta u paušálu.

Frisch připomněl i nejasné použití paušálu v konkrétních pracovních případech týkajících se různé délky pracovního úvazku. Paušál je totiž daňově osvobozen, pokud jde o příspěvek za jednu směnu podle zákoníku práce.

„Dnes má řada zaměstnanců flexibilní pracovní dobu, částečný úvazek, nebo naopak mnohem delší směny než standardních osm hodin. U stravenek je problém vyřešen podmínkou, že pracovník musí pracovat alespoň tři hodiny. A pokud jeho směna přesáhne 11 hodin, zvýší se limit pro daňovou uznatelnost. Zaměstnavatel mu dá další stravenku a není s tím žádný problém. Ale u paušálu? U směn delších než osm hodin už druhý paušál na rozdíl od stravenky poskytnout nelze. A pokud není odpracovaná celá osmihodinová směna pak by se neměl paušál osvobozený od daní a odvodů poskytnout vůbec,“ upozornil Frisch.

Nejasnosti kolem použití stravenkového paušálu nastávají i v případě, kdy zaměstnanci pracují z domova.

„To je nyní, kdy vidíme, že covidová omezení zřejmě jen tak neskončí, velmi aktuální otázka. U pracovníků ve veřejné sféře by v takovém případě musel zaměstnavatel prokazovat, že home office je místem výkonu práce, v soukromém sektoru zase musí zaměstnanec opět splnit podmínku, že odpracoval směnu v souladu se zákoníkem práce,“ doplnil Frisch.