Daně se blíží: jaké příjmy musíte přiznat

Zaměstnanec nemusí podávat přiznání jen tehdy, pokud nemá tyto příjmy vyšší než 6000 korun ročně, ostatní poplatníci tehdy, pokud celkové zdanitelné příjmy nepřesahují 15 000 korun za rok.

Daňové kalkulačky a formuláře 

Běžně se stává i to, že také zaměstnanec mající příjmy pouze ze zaměstnání musí podat přiznání.

Na které příjmy se někdy zapomíná? Uveďme některé příklady.

Jde o příjmy z prodeje domů, bytů, rekreačních obydlí, pozemků apod. Na druhé straně bývají často osvobozeny od daně, pokud splní některou z následujících podmínek:

1. Základní případ je, pokud mezi nabytím a prodejem uběhlo pět let (s výjimkou nemovitostí, které měli či mají podnikatelé ve svém obchodním majetku).

Pokud se jedná o prodej nemovitosti získané dědictvím a zůstavitel byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), započítává se do pětileté lhůty i doba, po kterou zůstavitel nemovitost vlastnil.

2. Pětiletá doba mezi nabytím a prodejem se u rodinných domů a bytů pro osvobození nevyžaduje, jestliže prodávající měl v nemovitosti bydliště aspoň dva roky bezprostředně před prodejem. Podmínkou je faktické bydlení, nikoli trvalý pobyt.

3. U rodinných domů a bytů stačí mít rovněž bydliště v dané nemovitosti bezprostředně před prodejem, jestliže prodávající použije získané peníze na uspokojení bytové potřeby. A to buď do jednoho roku po roce, v němž získal z převodu příjmy, anebo když peníze vynaložil na tyto potřeby jeden rok před obdržením příjmů.

Příjmy z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu patří rovněž mezi zdanitelné, ale jsou od daně osvobozeny, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem pět let. Tato podmínka nemusí být splněna, když převádějící použije získané peníze na uspokojení bytové potřeby ve stejných lhůtách jako v předešlém případě.

Příjmy z prodeje movitých věcí jsou osvobozeny od daně, ale to neplatí u aut, lodí a cenných papírů, u nichž musí proběhnout stanovená časová lhůta.

Příjmy z prodejů aut a lodí jsou osvobozeny od daně až po roce od nabytí. Pokud však byly zařazeny do obchodního majetku podnikatele, jsou osvobozeny až po pěti letech po tomto vyřazení.

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou u drobného investora i nadále osvobozeny od daně, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne šest měsíců.

Vlastníci bytů v bytovém domě by si měli uvědomit, že do přiznání musí často uvést podíl na příjmech z reklam umístěných na domě, či z pronájmu společných či nebytových prostor.

A to i tehdy, když tyto peníze přímo nedostanou vyplaceny, protože směřují se souhlasem vlastníků jednotek na účet společenství k úhradě společných potřeb SVJ či do fondu oprav.

U zaměstnanců stačí, když tyto příjmy včetně případných jiných příjmů podle § 7 až 10 zákona přesáhnou 6000 korun ročně, u ostatních poplatníků celkové zdanitelné příjmy 15 000 korun ročně.

To se stává často, protože když je byt ve společném majetku manželů, uplatňuje i tyto příjmy v přiznání jen jeden z manželů, nelze je rozdělit na dva stejné díly. Stejně se postupuje při zdaňování příjmu z pronájmu jiného majetku ve společném jmění manželů.

Příležitostné příjmy, jako je prodej přebytků z vlastní zahrádky, odměna za pomoc sousedovi, příjem z příležitostného pronájmu auta atd., patří do přiznání jen tehdy, pokud překročily 20 tisíc korun za rok. Pokud je limit překročen, zdaňuje se celá částka.

Příjmy chovatelů a pěstitelů, kteří jsou evidování jako zemědělští podnikatelé, do příležitostných příjmů nepatří.

Do přiznání patří i úroky, kteří lidé loni obdrželi ze svých vkladů z některé ze zemí Evropské unie, případně i z jiných států. Jde o příjem z kapitálového majetku podle § 8 zákona.

Náhrada za ztrátu příjmů, kterou zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele v důsledku pracovního úrazu, se považuje za příjem ze závislé činnosti a zdaní vám ho zaměstnavatel. Jinak je tomu u náhrady za ztrátu výdělku vyplacené ze soukromého pojištění, která je ostatním příjmem podle § 10 a patří do přiznání.

Naproti tomu náhrady jiných škod, majetkových či nemajetkových, včetně například bolestného, do přiznání nepatří.

Jestliže někdo v minulosti daňově uplatňoval odečty plateb penzijního připojištění se státním příspěvkem a soukromého životního pojištění a loni porušil zákonem stanovené podmínky (například ukončil smlouvu před dovršením 60 let), je povinen v daňovém přiznání o dříve uplatněné odečty zvýšit svůj základ daně a tímto způsobem vrátit poskytnuté daňové úlevy.

Jestliže někomu poskytnete peněžní půjčku a úroky z ní, případně spolu s jinými zdanitelnými příjmy, přesáhnou u zaměstnance limit 6000 korun ročně a ostatních poplatníků 15 000 korun ročně, jde o zdanitelný příjem z  kapitálového majetku, který je třeba uvést do přiznání.

To, že poplatník musí uvést některé příjmy do přiznání, ještě neznamená, že z nich i zaplatí daň. To mohou způsobit slevy na dani a odečet výdajů.

Například důchodce, který má z pronájmu pražského bytu ve vlastnictví příjem 100 000 korun ročně, může odečíst výdaje například procentem z příjmů (30 %), takže základem daně je 70 000 korun (100 000 minus 30 000). Daň 15 % vychází 10 500 korun, ale důchodce uplatní svou základní slevu 24 480 korun ročně, takže nezaplatí žádnou daň.

PRO ŽIVNOSTNÍKY: Kalkulátor výdajových paušálů 2010