Hlavní obsah

Daň z nabytí nemovitých věcí se neodvádí u novostaveb

Právo, hh

Daň z příjmu z prodeje nemovitosti není jedinou daní, která se pojí s prodejem nemovitosti. Další finanční zátěží, která vždy dopadá na bedra nabyvatele, je daň z nabytí nemovitých věcí, dříve známá jako daň z převodu nemovitosti. Tu ale například při koupi bytů a domů mladších pěti let nabyvatel platit nemusí.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Ilustrační snímek

Článek

Daň upravuje zákonné opatření č. 340/2013 Sb., které vstoupilo v účinnost v lednu 2014.

„Daň z nabytí nemovitých věcí se vztahuje pouze na úplatné převody nemovitostí, to znamená především prodeje, naopak se netýká dědictví a darování. Výjimkou, kdy nabyvatel daň zaplatit musí, ačkoliv není poskytována žádná finanční úplata, je pak například i vzájemná směna jedné nemovitosti za jinou,“ sdělil Právu specialista na daňovou problematiku Ondřej Antoš ze společnosti Yourtaxes.

Nabývací hodnota

Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí čtyři procenta z tzv. nabývací hodnoty. Tou je ve většině případů buď sjednaná cena nemovitosti, nebo tzv. srovnávací daňová hodnota (SDH).

Daň se vypočte z vyšší z nich, přičemž SDH je rovna 75 procentům ceny dle znaleckého posudku nebo podle 75 procent tzv. směrné hodnoty, tedy údaje, který na základě druhu, polohy a charakteru nemovitosti určí finanční úřad.

„Směrná hodnota je použitelná pouze u některých nemovitostí, zejména rodinných domů, bytů a nezastavěných pozemků. U ostatních je potřeba zajistit si znalecký posudek. Náklady na znalce je pak možné odečíst od nabývací hodnoty,“ potvrdil Právu Jan Boruta z realitního portálu srovnávače makléřů FÉRmakléři.cz.

Ve všech případech musí rovněž nabyvatel podat daňové přiznání k místně příslušnému finančnímu úřadu.

Jeho odevzdání je potřeba zajistit nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy proběhl vklad práva do katastru nemovitostí. Ve stejné lhůtě, jako se podává přiznání, je nutné zaplatit i daň.

Kdy se neodvádí

V případě daně z nabytí nemovitých věcí existuje několik zákonných výjimek, kdy je kupující od daňové povinnosti osvobozen.

Jedná se například o převody družstevních bytů do osobního vlastnictví nebo o převody nových rodinných domů, bytů a souvisejících pozemků, u kterých neuplynulo déle než pět let od kolaudace, respektive nebyly užívány déle než pět let.

„Rozhodným dnem, od něhož běží zákonná pětiletá lhůta v případě novostaveb, je den kolaudace. U staveb, u nichž není kolaudace nutná, pak lhůta začíná běžet 30 dnů ode dne, kdy stavebník oznámí stavebnímu úřadu, že započne s užíváním stavby. V případě celých bytových domů lhůta neběží od rozčlenění domu na jednotky, ale od kolaudace domu jako takového,“ upřesnil Právu advokát Ondřej Kolář.

Související články

Výběr článků

Načítám