Čtyři z deseti Čechů nemají žádné úspory

Vyplývá to z loňského průzkumu, který ve 13 evropských zemích na vzorku 12 743 lidí provedla agentura Ipsos.

Žádné úspory nemá v průměru 38 procent Evropanů. V množství lidí bez úspor se tak Češi pohybují kolem evropského průměru. Stejně jako my jsou na tom ještě Španělé a Italové, kde čtyři z deseti oslovených lidí uvedli, že žádné úspory nemají.

Největšími šetřílky jsou obyvatelé Nizozemska a Lucemburska. Z průzkumu vyplynulo, že nějaké úspory má osm z deseti dotázaných, respektive že pouze dva lidé z deseti nic naspořeno nemají.

Na opačném konci žebříčku jsou Rumuni, v případě finančních problémů by neměly kam sáhnout tři pětiny z nich. Bez finanční rezervy je i téměř polovina Turků a Poláků.

„Průzkumy v dlouhodobém horizontu ukazují, že jsme poměrně spořivý národ a ti, kdo mohou, si nějaké peníze stranou odkládají,” uvedl Libor Vaníček z ING Bank, a dodal: „V ekonomicko-politické sféře jsme mohli v loňském roce sledovat výrazné výkyvy a je těžké odhadnout, co bylo příčinou toho, že Češi častěji sahali do svých úspor.”

Podle informací z ČSOB si pravidelně nějakou částku ukládá kolem dvou pětin Čechů. Bohužel mnozí z nich nechávají své peníze na běžných účtech, na kterých nyní leží ladem zhruba 700 miliard korun.

„Velká část Čechů nechává peníze ležet na běžných či spořicích účtech, ovšem úrokové sazby na nich neustále klesají a lidé tak díky své nadměrné opatrnosti či neznalosti přicházejí o možné výnosy,” upozornil Aleš Jorda z ČSOB.

O možnosti investovat například do podílových fondů ví totiž pouze pětina osob a necelé dvě třetiny osob považují investici do akcií za riskantní.

I přesto, že čtvrtina Čechů v průzkumu agentury Ipsos uvedla, že se jejich úspory v loňském roce snížily, patří Češi k několika málo evropským národům, jejichž příslušníci v loňském roce deklarovali vyšší spokojenost s úsporami než v roce předchozím.

Většina Čechů také nevnímá přímý vliv aktuální ekonomické situace na vlastní osobní finance. Vývoj na trzích v posledních třech sledovaných měsících ovlivnil finance jen asi čtvrtiny dotázaných Čechů, na rozdíl od zhruba poloviny Francouzů a Italů.

V loňském roce nemusela podle svého tvrzení omezovat své výdaje jen asi čtvrtina lidí napříč Evropou. Zbývající většina pak nejčastěji šetřila na volnočasových aktivitách, jako jsou návštěvy kulturních či sportovních akcí nebo návštěvy restaurací.

Další oblastí pro omezení výdajů se stala dovolená, a to především pro obyvatele Rakouska, Německa, Lucemburska a Rumunska. Ve výdajích za oblečení a kosmetiku se omezovaly především ženy (zmínila poloviny z nich) a také obyvatelé Turecka.

Další častou oblastí, kde Evropané šetřili, byly náklady spojené s údržbou a vybavením domácnosti a také náklady na potraviny, kde se snažili šetřit především Francouzi.