Článek
Převažující část z nich jsou důchodci v řádném starobním důchodu včetně pracujících s předčasným starobním důchodem. Více než 80 tisíc pracujících důchodců pak pobírá invalidní důchod. Pracuje také více žen-důchodkyň než penzistů-mužů.
Nejvíce pracujících důchodců najdeme podle ČSÚ v hlavním městě Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejvíce jich pracuje ve službách a v obchodě.
Někomu chybí uznání, někomu peníze
Hlavní důvody, proč lidé místo zaslouženého odpočinku dál pracují, jsou podle psychologů dva. První je zdravotní a psychologický. I ve věku, kdy už mají nárok na důchod, jsou lidé často v dobré fyzické a psychické kondici. Pokračování v práci berou jako sociální kontakt, jako cestu k udržení se na společenském žebříčku, potvrzení vlastní hodnoty. V zásadě i jako obranu proti tomu, aby před okolím oficiálně nespadli do kategorie „penzistů“, tedy do skupiny, která má zejména pro část mladších spoluobčanů trochu pejorativní nádech.
To potvrzuje také skutečnost, že podle ČSÚ v Česku nejčastěji dál pracují důchodci-vysokoškoláci a nejméně důchodci se základním vzděláním. Více než 40 % pracujících důchodců působí ve vysoce kvalifikovaných profesích, jako vědečtí a odborní pracovníci, lékaři či pedagogičtí pracovníci. Čtvrtina pracujících důchodců vlastní živnostenský list. Velkou skupinu tvoří i pomocné a dělnické profese.
Druhým důvodem práce je hrozba existenční spojená s nedostatkem finančních prostředků. Velký propad pravidelných měsíčních příjmů – z platu 25 tisíc korun třeba na 10 tisíc korun – citelně ovlivní životní styl a financování běžných potřeb.
Podle průzkumu společnosti Aviva by každý budoucí penzista měl mít ušetřeno na každý rok penze přes 114 tisíc korun, aby nepocítil prudký propad ve svých finančních, a tedy životních možnostech. Avšak taková ideální situace je reálná pouze u důchodců, kteří se rekrutují z profesí s vysoce nadprůměrnými příjmy. A těch je jen menšina.
Přes valorizaci penzí totiž chystaná deregulace nájemného, zdražení služeb spojených s bydlením, rostoucí výdaje za léky a zdravotnické služby nabírají mnohem rychlejší tempo než zvyšování důchodů. To může řadu penzistů dostat do obtížné životní situace. Lidé jsou tak prakticky donuceni pracovat, pokud to jen trochu jde.
Mladším práci neberou
Zaměstnávání lidí v penzijním věku se stává celosvětovým trendem. Firmy totiž i nyní v době hospodářské krize poznaly, že zkušenost s řešením problémů spojená s oddaností podniku je neocenitelná a pomáhá jim lépe přežít těžké časy. Lidé v penzi se často spokojí s menším platem, prakticky každý druhý starobní důchodce pracuje na částečný úvazek, na dobu určitou. Odvádějí však, zejména v kvalifikovaných profesích a službách, nadstandardní výkon.
V české společnosti je stále hojně rozšířený názor, že pracující důchodci vlastně ubírají místa mladým lidem nebo nezaměstnaným v aktivním věku. To je však podle ekonomických analytiků představa až příliš zjednodušující a nesprávná. Už jenom proto, že pracující v důchodovém věku působí většinou v oblastech, kde je pracovních míst dlouhodobě nedostatek a jež nejsou pro mladé nijak atraktivní. Kromě toho tím, že odvádějí daně, také výrazně přispívají do státního rozpočtu.