Co se má změnit v penzích: výchovné, základní důchod či státní fond

Koaliční strany se při přípravě reformy v řadě oblastí chystají opřít o návrhy bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které přitom loni ještě z opozičních lavic společně s tehdejším vládním hnutím ANO většinou odmítaly.

Jde hlavně o myšlenku rozdělení státního penzijního pilíře na základní část, která by byla stejná pro všechny, odpovídala určitému procentu průměrné mzdy a platila se z daní, a zásluhovou část, jež má odrážet výši výdělků a odpracovanou dobu, přičemž hradit by se měla z odvodů.

„Do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů,“ sdělila Právu s odkazem na programové prohlášení vlády mluvčí práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová.

Ve svém programovém prohlášení Fialův kabinet slibuje mj. i zachovat schválený příspěvek za výchovu dětí, tzv. výchovné, které Maláčová loni prosadila, vznik státního či veřejného fondu ke spoření na stáří či dřívější penzi pro náročné profese (což se Maláčové už prosadit nepodařilo).

Zástupci nynější koalice bývalé ministryni práce vyčítali hlavně to, že nepřišla s konkrétními návrhy finančního krytí reformy. Ty však v programovém prohlášení ani jinde nezmiňuje ani současná vláda, která se navíc chystá ozdravovat veřejné finance pomocí masivních škrtů.

Vedle toho také plánuje snížení sociálního pojištění o dva procentní body firmám, což by znamenalo citelný výpadek příjmů v důchodovém systému, resp. v celém státním rozpočtu.

Od příštího roku bude podle již schválené legislativy zaveden příspěvek 500 korun měsíčně za vychované dítě. Nárok na něj bude mít jen jeden z rodičů, zpravidla matka. Většinou ženy totiž část produktivního věku stráví péčí o dítě, a mají tak i nižší příjmy. O příspěvek se bude zvyšovat zásluhová část penze a bude se valorizovat podle inflace.

„Příspěvek za každé vychované dítě 500 korun měsíčně bude náležet i současným příjemkyním důchodů. Přijatou změnu nejprve necháme vstoupit v účinnost, po nějakém čase vyhodnotíme a potom navrhneme další úpravy souběžně s celkovým jiným výpočtem důchodů, který by měl být přijat v souvislosti se zavedením základního důchodu,“ uvedla Davidová.

Na bonus 500 korun za dítě bude příští rok potřeba zhruba 19 miliard korun, suma pak každý rok poroste. Miliardy si vyžádá i chystané dorovnání základního dílu penze na desetitisícovou hranici. Hlavní konstrukce důchodové reformy má totiž spočívat v tom, že se důchod bude skládat ze dvou nově upravených hlavních složek a třetí, dobrovolné.

„Základní důchod by měl být kolem 10 tisíc až 10,5 tisíce korun. Konkrétní částka bude pečlivě vážena i s ohledem na bilanci důchodového pojištění. Předpoklad je takový, že tato změna nebude součástí prvních přijatých úprav v důchodovém pojištění, ačkoliv příprava započne hned, ale s výhledem do dvou až tří let,“ doplnila Davidová.

Základní složka důchodu má podle programového prohlášení „reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří a finanční možnosti státu“. Důchodový systém je v ČR založen zejména na státním průběžném pilíři, a to do budoucna není podle vládní koalice udržitelné.

„Zřízení dalšího pilíře (státního fondu) bude ještě hodně diskutováno, pohled a názory na to, o jaký pilíř se bude jednat, se různí, takže tady nás čeká ještě velká diskuse,“ uvedla Davidová.

V rámci reformy se má zavést také dobrovolný společný vyměřovací základ manželů. I tímto tématem se zabývaly už předchozí důchodové komise. Jde o opatření, které by v zásadě srovnalo rozdílnou výši důchodů u mužů a žen v rámci rodiny tak, aby se jejich společné výdělky, které sdílejí v rámci společné domácnosti, promítly do jejich důchodů v podstatě stejně.

„Pokud budeme vycházet z celorepublikového průměru, kdy ženy berou zhruba o 20 procent menší důchod než muži, pak by tato úprava znamenala, že ženy si polepší a muži v daném svazku naopak pohorší. Nicméně v konkrétních rodinách by tomu mohlo být naopak. Dobré přitom je, že v některých případech by i dohromady měli o něco málo více,“ upozornila Davidová.

Ve většině domácností lidé své důchody samozřejmě sdílejí. Velký význam by ale novinka mohla mít zejména u žen v případě úmrtí manžela nebo při vypořádání v případě rozvodu. Partneři by si o společný vyměřovací základ museli zažádat a Česká správa sociálního zabezpečení by jim pak spočítala výsledné důchody ze společně započítaných vyměřovacích základů.

Významnou změnou má být i zkrácení doby potřebné pro dosažení nároku na důchod. „Zkrácení této doby (z 35 let) na 25 let bude jedna ze změn, kterou navrhneme v nejbližší novele zákona. Nebude mít velký finanční dopad, umožní lidem, kteří dosáhli již nároku na starobní důchod z důvodu věku, ale nikoliv potřebné doby, požádat o starobní důchod dříve než nyní. V takovém případě dosáhne nižší částky,“ nastínila mluvčí MPSV.

K dalšímu záměru, že se má do náhradní doby vrátit doba studia, pak uvedla: „Zápočet doby za studia plánujeme až v dalším období, bude finančně náročnější.“ Odhad, kolik bude toto opatření stát, neupřesnila. „Všechny změny však předložíme do konce tohoto volebního období,“ ujistila.

Na dotaz, zda vznikne nová důchodová komise, mluvčí odpověděla, že ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má v plánu jmenovat pracovní uskupení, které bude projednávat již konkrétní zpracované návrhy, včetně finančních dopadů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

„Představa je spíše užší pracovní tým než početná komise. Chceme mimo jiné navázat na již projednané záměry, které byly přijaty v minulých důchodových komisích,“ dodala Davidová.

Bývalá ministryně práce Jana Maláčová už dříve prohlásila, že má radost z toho, že nový kabinet převzal její návrh reformy penzí. Podotkla, že předpokladem k uskutečnění je ale daňová reforma, tu ve vládních plánech postrádá. Nové výdaje bez zajištění příjmů vidí v dokumentu i někteří experti či odboráři, část opatření chválí.

„MPSV vychází z toho, že výdaje na důchody jsou běžnými výdaji státního rozpočtu, a s ohledem na skutečnost, že opatření důchodové reformy jsou v programovém prohlášení koncipována celkem jednoznačně, a tedy v plné shodě celé vlády, budou její dopady reflektovány při přípravách jednotlivých státních rozpočtů i dlouhodobé rozpočtové strategie opět na úrovni celé vlády v průběhu celého volebního období i s ohledem na aktuální ekonomickou situaci,“ sdělila pouze obecně Davidová.