Co dělat, když vás soused obtěžuje hlasitou hudbou či dýmem z grilování?

K létu patří grilování nebo třeba opékání buřtů, čehož mnozí lidé v současném hezkém počasí využívají. Někteří si ale neuvědomují, že tím mohou obtěžovat a omezovat své okolí tzv. imisemi, typicky se jedná o zápach, hluk, odpad apod.

I když s jistou úrovní tohoto omezení se musí počítat, na druhou stranu se ale nesmí jednat o tzv. nepřiměřené omezení. A jak je možné je určit? „Nejde o žádné pevné limity, určující jsou místní poměry,“ uvedla ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Z toho tedy vyplývá, že ke každé situaci je možné přistupovat právě s ohledem na prostředí i místní zvyklosti. Například benevolentněji se bude posuzovat grilování v chatařské oblasti, zatímco o něco přísněji pak grilování na balkonu uprostřed sídliště.

Pokud bydlíte v bytovém domě, v každém případě si raději prostudujte domovní řád, který stanoví práva a povinnosti a zároveň může obsahovat i pravidla pro grilování na balkonech. Jestliže ho přímo nezakazuje, je vždy důležité být ohleduplný k sousedům.

Zatímco grilování se může řídit místními poměry, obtěžování hlukem už řeší zákon, který stanoví zvláštní postih za porušení nočního klidu. Ten trvá od večerních 22 hodin do ranních šesti. Podle zákona se pokuta může vyšplhat až 15 tisíc korun.

Někteří lidé se domnívají, že pro pokutování rušitele nočního klidu je nutné pořídit záznam, z něhož bude možné určit relativně přesnou intenzitu zvuku.

„To je nesmysl, úplně postačí i výpovědi zasahujících policistů,“ uvedla Hekšová a zároveň dodala: „Zavedení nočního klidu neznamená, že mezi šestou ranní a desátou večerní může soused hlučet, jak se mu zachce.“

Z toho tedy vyplývá, že váš soused si nemůže v devět večer například zapnout sekačku a jít zušlechťovat svou zahradu, pokud to ale není v daném místě běžná praxe, tedy místní poměr. Tím také může být například kokrhající kohout od brzkých ranních hodin.

Dá se říct, že mezi časté nepříjemné spory mezi sousedy patří i stromy vysázené v blízkosti hranic dvou sousedních pozemků. Souseda, který není majitelem stromu, pak obtěžuje především napadané listí, které znečišťuje jeho pozemek, ale třeba i stín stromu apod.

Občanský zákoník k tomu říká, že soused v zásadě nesmí vysadit strom v pásmu do tří metrů od hranice pozemku. Pokud tak učiní a vás to obtěžuje, máte plné právo po něm žádat jeho odstranění. Nevýhodou však je, že to platí jen pro stromy zasazené po 1. lednu 2014, což se pochopitelně na většinu dnes vzrostlých stromů logicky nevztahuje.

Ovšem můžete požádat souseda, aby větve a kořeny přesahující na váš pozemek odstranil. V případě, že to odmítne, můžete to ve vhodné roční době a vhodným způsobem provést sami. Ale pozor, je třeba mít na paměti, že obtíže, které vám strom působí, musí převyšovat zájem na jeho nedotčeném zachování.

Další spory se často točí kolem ovocných stromů, tedy jejich plodů. V tomto případě podle expertů dTestu platí: „Pokud jsou plody stále na stromě, patří majiteli pozemku, kde strom roste. V momentě, kdy ovoce spadne ze stromu, stává se majitelem ten, na čí pozemek ovoce spadlo a majitel stromu již na něj nemá právo.“

Pokud máte tedy v blízkosti vašeho pozemku sousedovu třešni, jabloň či jiný ovocný strom, jehož větve s plody zasahují nad váš pozemek, můžete spadané ovoce sesbírat a je vaše. Pokud jsou ale plody stále na stromě, utrhnout je bez vědomí souseda nesmíte.

Sousedským sporům se pochopitelně dá předejít, pokud je vůle na obou stranách. Pokud není a nedohodnete se, můžete se obrátit na úřady. Jestliže vás soused imisemi obtěžuje nad míru místních poměrů, obraťte se na soud s tzv. zdržovací žalobou.

Policii volejte především tehdy, pokud soused ruší noční klid nebo jinak porušuje veřejné právo. Možností je i kontaktovat Krajskou hygienickou stanici, která kontroluje a postihuje porušování např. zvukových limitů podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Pamatujte ale, že lidské nebo zvířecí projevy se samy o sobě za hluk podle tohoto zákona nepovažují a hygiena vám s nimi nepomůže, upozornil dTest.