Co dělat, když vám letní živly poškodí majetek

„Škody, které může způsobit počasí, nejsou vůbec malé. Jejich průměrná výše se při povodních a záplavách pohybuje okolo 150 tisíc korun. U krupobití hlásí lidé škody v průměrné výši až okolo 45 tisíc korun a u vichřice zaznamenáváme průměrnou škodu okolo 29 tisíc korun,“ shrnula Vanda Kýpeť ze Slavia pojišťovny.

Aby škody na majetku způsobené nezmary počasí co nejméně nabouraly rodinný rozpočet, je třeba mít uzavřené pojištění nemovitosti a domácnosti.

„Standardně bývají v základním typu tohoto pojištění kryty škody způsobené vichřicí, přímým i nepřímým úderem blesku, požárem či krupobitím,“ uvedla Kýpeť.

Poté, co dojde k poškození majetku, je v první řadě nutné neprodleně kontaktovat pojišťovnu a informovat ji o způsobených škodách. Učinit tak můžete jak osobní návštěvou na pobočce pojišťovny či telefonicky, tak e-mailem či vyplnit na webových stránkách vaší pojišťovny příslušný formulář.

Škodu je důležité co nejdříve fotograficky zdokumentovat, a to tak, aby bylo co nejvíce zřetelné, v jakém rozsahu se udála. Při jejím hlášení pojišťovně mějte vždy připravené číslo pojistné smlouvy, své identifikační údaje (jméno, adresu) a také číslo účtu, na které chcete zaslat pojistné plnění.

Pochopitelně je třeba přesně uvést, kdy ke škodě došlo, v jakém rozsahu je a na jakém majetku se stala. Nápomocný bude i seznam poškozených věcí. Připravte si i doklady prokazující vlastnictví poškozeného majetku (např. záruční listy, výpisy z účtu, účtenky apod.).

Likvidátor pojišťovny, který se na místo škody dostaví, pak na základě poskytnutých dokumentů a míry poškození majetku vyhodnotí váš nárok na pojistné plnění a vyčíslí škodu. Zpravidla platí, že do příjezdu likvidátora by majitelé nemovitosti neměli následky řádění počasí odklízet, v některých případech je to však nezbytné.

„Pokud na střechu pojištěného majetku například spadl strom a poškodil krytiny a nadále prší, je potřeba celou pojistnou událost nafotit a následně zajistit, aby do budovy dále nezatékalo. V takovém případě se nemusí čekat na likvidátora, je ale nezbytné mít vše zdokumentované. Ideální je části poškozeného majetku odklidit a uschovat. Taktéž je dobré evidovat náklady, které při odklízení následků živelní pohromy vznikly,“ upozornila Kýpeť.

Pokud si nejste jisti, jak správně postupovat, máte možnost obrátit se na asistenční službu, která vám s řešením vzniklé škody bezplatně poradí a pomůže.

„Asistenční služby jsou v různé míře zahrnuty v pojištění, vždy záleží na konkrétním typu smlouvy. Lidem v nouzi poradí, jak správně postupovat, pomohou s odklizením škod či sháněním elektrikáře, plynaře, instalatéra nebo třeba zámečníka,“ doplnila Kýpeť.

Pokud náš majetek zasáhnou záplavy či povodně, je potřeba do řešení pojistné události zahrnout i další kroky. Kromě čísla pojistné smlouvy, identifikačních údajů, účtů a podrobné foto či videodokumentace je potřeba pořídit také seznam veškerých věcí, které voda poškodila či zcela odnesla, a to včetně takových drobností, jakými jsou knihy, kapesníky nebo příbory.

Seznam by měl být pokud možno co nejobsáhlejší a vedle výčtu věcí by měl zahrnovat i odhad jejich stáří a hodnotu.

Likvidátora bude dále zajímat do jaké výše sahala voda nebo jak velký byl v místě nános bahna. Vzhledem k povaze povodní a záplav nelze vždy čekat na příchod likvidátora, proto je nezbytné vše fotograficky pro potřeby pojišťovny zdokumentovat.