Článek
Ceny spotřebitelského zboží prudce rostou i navzdory postupnému utahování měnové politiky čínskou centrální bankou, která v minulém roce zvýšila úroveň povinných minimálních rezerv na 20 % a která loni v říjnu začala opět zvyšovat úrokové sazby, jež mezitím vystoupaly o jeden procentní bod na 6,31 %.
Růst spotřebitelských cen začíná být v Číně vážným problémem, protože je tažen zejména cenami potravin a výrazně tak snižuje reálné příjmy zejména chudší části čínského obyvatelstva. Podle statistického úřadu rostly jen ceny potravin v březnu meziročně o 11,7 %. Některé neoficiální odhady však hovoří o tom, že je růst cen potravin ještě daleko vyšší.
Obavy z dalšího stupňování tlaku na růst cen proto trh vedou ke spekulacím, že by čínská centrální banka mohla již brzy opět zvýšit úrokové sazby. Právě díky tomuto očekávání čínské akcie zatím nejsou schopny napodobit růst indexů v Evropě a v USA. Zatímco například americký akciový index S vzrostl od začátku října již o 11 %, čínský index Shanghai Composite během stejné doby klesnul o 3,5 %.
Důvodem k sílící nervozitě na čínském kapitálovém trhu jsou obavy z možného vývoje na úvěrovém, především pak na realitním, trhu, který by se mohl v důsledku dalšího růstu sazeb dostat do vážných problémů. Toho se obává i ratingová agentura Fitch, která ve středu varovala před tím, že by mohla poprvé po dvanácti letech snížit Číně její rating ze současného stupně AA- na A+.
Úvěrový boom a kurzová politika hlavním zdrojem inflace
Díky politickému rozhodnutí nastartovat ekonomický růst po výpadku zahraniční poptávky z roku 2008, zaznamenal čínský úvěrový trh v minulých dvou letech nevídaný boom, během kterého se zvýšila peněžní nabídka v o více než 50 %.
Právě exploze nových úvěrů a výrazné zvýšení množství peněz v ekonomice, jsou pak nejdůležitějším faktorem stojícím za růstem spotřebitelských cen. Část odpovědnosti za vysokou inflaci nese ale také kurzová politika a částečné zavěšení domácí měny na dolar. Čínská lidová měna (renminbi) díky své vazbě na dolar nechrání domácí ekonomiku stejně dobře, jako například volně plovoucí česká koruna, což vede k částečnému exportu americké inflace do Číny.
O tom, že se čínskou ekonomiku vládě a centrální bance nedaří ochlazovat, svědčí i další data, která v pátek zveřejnil čínský statistický úřad. Tamní HDP rostlo v prvním čtvrtletí letošního roku o 9,8 %, což bylo jen o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí 2010. Trh přitom počítal se zpomalením růstu až na 9,4 %.
Průmyslová produkce rostla meziročně v březnu o 14,8 %, maloobchodní tržby se zvyšovaly o 17,4 % a investice do fixního kapitálu stouply dokonce o 25 %. Takto strmý růst je dán především rostoucími cenami, které zvyšují nominální výši celkového objemu tržeb a investic.