Chtějí se osamostatnit, i tak třetina mileniálů stále žije s rodiči

Z demografických údajů Statistického úřadu EU (Eurostat) vyplývá, že bytová situace mladé generace napříč většinou evropských států není nijak jednoduchá. Ve věku 25 až 34 let žije totiž ve společné domácnosti 28,5 procenta Evropanů. V případě České republiky je to dokonce téměř třetina (32 procent).

Podíl mladých žijících společně s rodiči je nejmenší v severských zemích, kde je hluboko pod deseti procenty. Výhody tzv. mamma hotelu tak využívají jen tři procenta mladých Dánů, pět procent Finů či šest procent Švédů.

Pod evropským průměrem jsou ještě například mladí lidé z Nizozemska, ve společné domácnosti s rodiči zde žije každý devátý mladý člověk ve věku od 25 do 34 let. Méně než pětina pak s rodiči žije ve Francii (13,5 procenta), Velké Británii (14,9 procenta), Německu (17,3 procenta) či Rakousku (17,5 procenta). Společné bydlení využívá i pětina Estonců či Belgičanů).

Podobně jako mladí Češi jsou na tom ještě Lotyši či Kypřané, i v jejich případě bydlí s rodiči třetina mladých.

Na opačné straně žebříčku jsou mladí Chorvaté, Řekové a Slováci. V jejich případě podíl ve společné domácnosti atakuje 60 procent.

Průměrný věk, kdy mladí Češi opouštějí domácnost svých rodičů, je 26,2 let. Toto číslo je jen lehce za evropským průměrem (26 let), který vychází z dat 28 členských států Evropské unie.

Ovšem ve dvanácti zemích evropské unie je situace na trhu s bydlením taková, že umožňuje mladým lidem osamostatnit se v nižším věku než u nás. Dobré podmínky jsou především ve Švédsku (průměrný věk odstěhování se od rodičů je 18,5 let), v Lucembursku (20,1 let) a v Dánsku (21,1 let), kde mileniálové odcházejí z domova krátce po dokončení školy.

Naopak až po třicítce opouštějí rodné hnízdo v Itálii (30,1 let), na Maltě (30,7 let), na Slovensku (30,9 let) a v Chorvatsku (31,8 let).

Osamostatnění mladých bohužel nepřeje současná situace na trhu s bydlením. Drahé nemovitosti i přísnější podmínky pro získání hypoték nutí mladé lidi zůstávat s rodiči déle, než by si sami přáli.

Řešením pro osamostatnění je pak pro ně nájemní bydlení, které bohužel také není nijak levnou záležitostí. Významným faktorem proto pro odchod od rodičů je až získání dostatečného pravidelného příjmu.

„V žebříčku Evropské unie patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem nájemního bydlení. Přesto zhruba tři čtvrtiny mladých lidí bydlí po odchodu od rodičů právě v nájmu. Hlavní roli hrají finance. Ty jsou také hlavním důvodem, proč se mladí nemohou osamostatnit dříve,” uvedl Peter Noack ze společnosti Zeitgeist Asset Management.

Jak dále dodala, neméně zásadní roli při rozhodování o samostatném bydlení hraje i současná cena nemovitostí. „V České republice žije více než 1,2 milionu lidí mezi 26 a 34 lety, což odpovídá 12 procentům tuzemské populace. V Praze, kde v tomto věkovém rozmezí žije na 180 tisíc obyvatel, se v prvním čtvrtletí letošního roku postavilo pouze 1340 nových bytů. Navíc cena bytů v novostavbě již dávno překročila hranici 100 tisíc korun za metr čtvereční. Mladí lidé si jednoduše nové bydlení nemohou dovolit. Proto je pro ně nájemní bydlení čím dál atraktivnější,“ dodal Noack.

Na byt v Praze ve velikosti 2+kk a plochou cca 60 m2 si dnes lidé musí připravit téměř 17 čistých ročních průměrných platů. Není tedy divu, že se mnozí, především pak mladí lidé poohlížejí po vhodných pronájmech.

Rostoucí poptávka po bytech však ceny nájmů pochopitelně zvyšuje. Realitní kanceláře registrují nárůst ceny pronájmů nejen v Praze, ale i v dalších městech po v celé zemi.

Nejdramatičtější je situace pochopitelně v Praze, kde cena pronájmu jednoho metru čtverečního dosahovala v dubnu 351 korun. Cena nájmu průměrného bytu o výměře 60 m2 činila podle serveru Realitymix.cz v dubnu 19 880 korun.

Nejdražší pronájmy jsou pak na Praze 1, kde dosahují v případě zmíněné výměry 26 302 korun. Nejlevněji je naopak na Praze 4, kde stejný byt stojí 18 576 korun. Nejlevnější nájmy v celé ČR jsou aktuálně v Ústí nad Labem, kde takový byt přijde na 8017 korun.