Článek
Vedle papírování firmám vadí i časté legislativní změny a výše daní, vyplývá z průzkumu, který pro Právo nechala provést ČSOB v rámci svého Indexu očekávání firem.
„Spočítali jsme, že některé firmy musí ročně zvládnout vyplnit až dva tisíce formulářů. Přičemž třetinu tvoří důležité dokumenty, které si nemohou dovolit opominout, třetinu když odloží, svět se nezblázní, a třetinu když nechají úplně být, vůbec nic se nestane,“ řekl Právu předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
Asociace ve své analýze zahrnula všechny možné výkazy a formuláře, zejména pro finanční správu a další úřady a veřejné instituce, pod hrozbou sankcí se však papíruje i kvůli hygieně či statistice.
Zvláštní kapitolu představují různá povolení. Jejich počet může strmě růst například tehdy, když se firma rozhodne stavět.
| Největší překážky v podnikání | |
|---|---|
| Nadbytečná administrativní zátěž | 77 % |
| Časté legislativní změny | 75 % |
| Vysoká daňová zátěž | 71 % |
| Cenová politika konkurence | 45 % |
| Druhotná platební neschopnost | 39 % |
| Nedostatek zaměstnanců | 34 % |
| Nepříznivý kurz české koruny | 30 % |
| Zadluženost vůči bance nebo jinému věřiteli | 21 % |
| Zdroj: průzkum ČSOB pro Právo | |
Přebujelou byrokracii označily v průzkumu ČSOB za největší překážku podnikání více než tři čtvrtiny dotázaných podnikatelů. Na druhém místě označilo nejvíce respondentů časté legislativní změny (75 procent) a hned za tím vysoké daně (71 procent).
Změny v daních několikrát za rok
„Snad každý výzkum dokládá, že naprostá většina podnikatelů pokládá za největší překážku v podnikání vysokou administrativní zátěž. A ani s časem se tato skutečnost příliš nemění,“ uvedl pro Právo výkonný ředitel útvaru firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.
Za výraznou administrativní zátěž by podle něj považovalo nejvíce firem změnu základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). U 21procentní sazby DPH by to vnímala negativně více než třetina firem. Změna snížených sazeb by představovala komplikaci zhruba pro pětinu dotázaných.
Právě daňové zákony se v Česku novelizují nejčastěji. Jen zákon o daních z příjmů byl od počátku své účinnosti 1. ledna 1993 novelizován už více než 140krát, což je v průměru více než šest novel za rok. Zákon o DPH byl za posledních dvanáct let novelizován zhruba 40krát.
„Naše prostředí je velmi přeregulované, vše si zbytečně komplikujeme, a i když je snaha podnikatelům ulevit, působí mnohá opatření kontraproduktivně. Nechybí snaha, chybí výsledek,“ poznamenal Havlíček.
Administrativní nároky jsou u nás vyšší než jinde, například v oblasti daní či stavebního povolení. „V tomto případě je podle aktuální studie Doing Business před námi více než stovka jiných zemí. Obojí je ale zcela stěžejní. Daně platí každý, a jestliže potřebujeme dvojnásobek doby na jejich zpracování, než je tomu v Německu, Polsku nebo na Slovensku, pak je něco špatně,“ konstatoval Havlíček.
Úřady nesdílejí data
Za velký problém podnikatelé považují dosti chaoticky se rozvíjející systém elektronizace komunikace mezi státní správou a podnikatelem.
„Řešíme to patnáct let, budujeme kdejaké pointy, ale například v datových schránkách je chaos dodnes. Resort ministerstva práce živnostníkům umožňuje zasílat výkazy buď přes datovku, nebo manuálně. Resort financí zase říká, že kdo má datovku, musí posílat přes ni,“ upozornil Havlíček.
Pikantní je podle něj požadavek řady úřadů poslat jako nezbytnou součást dokumentů posílaných datovou schránkou hmotně kolek. „Převedeno do češtiny, musím jej nejdříve koupit na poště, pak dát do obálky, odvolat se na datovou zprávu a hodit do schránky,“ uvedl.
Firmám rovněž vadí, že na různá místa posílají několikrát v elektronické podobě totéž, protože úřady data o nich nesdílejí.
„Čili totéž co na obchodní rejstřík posíláme pár dní předtím na finanční správu. Stát má snahu elektronizovat, ale jedeme na mnoha platformách, systémy jsou neprovázané a výsledkem pak není časová úspora, ale pouze jiná forma výkazu,“ dodal Havlíček.
Administrativní a byrokratická zátěž českých podnikatelů a firem je ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nadprůměrná i podle Hospodářské komory ČR. „První čtyři měsíce letošního roku byly v tomto směru pro tuzemské subjekty a živnostníky bohužel doslova zatěžkávací zkouškou, třeba i kvůli novému kontrolnímu hlášení,“ sdělil Právu mluvčí komory Miroslav Diro.
Nové zátěže na podnikatele podle něj teprve čekají. Novinkou pracovního práva, kterou přináší projednávaná novela zákoníku práce, je povinnost zaměstnavatele přijmout opatření ke snížení rizika stresu na pracovišti.
„Je zjevné, že stres je vysoce neurčitým pojmem, jehož příčina navíc nutně nemusí souviset s výkonem práce. Například může jít o osobní problémy zaměstnance. Přesto ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnavateli mohla být udělena pokuta až do výše dvou miliónů korun, pokud potřebná opatření nepřijme,“ připomněl Diro.
