Článek
Ukázal to rozsáhlý průzkum agentury MindBridge Consulting v rámci již sedmého ročníku projektu Den finanční gramotnosti, který v roce 2011 spustila společnost Partners.
Za ochranu zdraví jen šest tisíc ročně
Šetření ukázalo, že české rodiny raději pojistí svůj majetek než svůj život. Což potvrzují i zkušenosti finančních poradců, a také statistiky OECD.
„Češi utratí za životní pojištění průměrně 5952 korun za rok. Za neživotní to je ale 8373 korun. Průměr Evropské unie přitom činí 26 083 korun za neživotní a 48 955 za životní pojištění,“ upozornil Martin Švec ze společnosti Partners. Potvrdil tak fakt, že poměr mezi pojištěním majetku a životním pojištěním je v EU výrazně posunutý ve prospěch životního pojištění.
Necelých šest tisíc korun za životní roční pojistku však Čechy dostatečně nechrání před vážnými zdravotními karamboly. „Kvalitní životní pojištění lze pořídit přibližně za 10 tisíc korun ročně,“ dodal Švec.
Hypotéka má vliv na přístup k ochraně života
Zodpovědněji k ochraně svého zdraví i majetku však přistupují lidé, kteří v současné době splácejí hypoteční úvěr. Téměř čtyři pětiny z nich mají sjednanou životní pojistku, více než tři čtvrtiny i pojištění majetku.
Jak životní, tak majetkové pojištění mají tři z pěti domácností, které využívají hypoteční úvěr. Důvodem je podle průzkumu nejen tlak jejich věřitelů – bank, ale také obava, aby v případě zdravotních problémů nepřenesl živitel odpovědnost za splácení na svou rodinu.
U rodin, které hypotéka netíží, se pohybuje míra pojištění v obou případech lehce nad polovinou a obě pojištění zároveň má jen třetina z nich.
Životní pojištění si také častěji sjednávají lidé s dosaženým vyšším vzděláním. Mezi vysokoškoláky je pojištěno na život 69 procent lidí, zatímco u lidí bez maturity je to 39 procent.
Spoléháme se na příbuzné a úspory
Pokud by respondenty postihl dlouhodobý finanční výpadek, nejčastěji by se spolehli na své blízké (36 procent) či by čerpali z úspor (33 procent). Pojištění by zabezpečilo jen každého devátého respondenta.
Na stát by se o dávky v nouzi či další příspěvky obrátilo sedm ze sta oslovených Čechů. Více na něj spoléhají rodiny, kde je živitelem žena, nebo ty, kde přednosta domácnosti má nižší stupeň dosaženého vzdělání.
Podle odborníků je však otázkou, zda by úspory rodiny dokázaly pokrýt dlouhodobý výpadek příjmu či situaci, kdy se například z člena rodiny, který do domácnosti přináší nejvyšší příjem, stane invalida. „V takových případech by rodina musela mít na účtech milióny, aby udržela svůj životní standard, což nebývá reálné,“ upozornil poradce Jaroslav Gall.
Paradox navíc vidí v tom, že nejvíce stát rodině vyplatí na dávkách při úmrtí živitele rodiny. „Invalidita je přitom statisticky častější a nese s sebou riziko větší finanční ztráty,“ dodal Gall.
Špatně nastavené pojistky
I přesto, že si respondenti uvědomují tři hlavní rizika, která by měla dobře nastavená pojistka krýt (smrt, invalidita, dlouhodobá pracovní neschopnost), je realita mnohem horší.
„Z dat od pojišťoven víme, že Češi nemají dobře nastavené pojistky, zejména v případě pojistných částek u těchto tří typů pojištění. Ty bývají příliš nízké, částky do 500 tisíc korun jsou pro živitele rodiny nedostatečné, přitom jsou ve smlouvách velmi často,“ upozornil Švec.
Čtyřicetiletý člověk, který má příjem 20 tisíc korun čistého, potřebuje v případě, že se stane invalidou třetího stupně, pro udržení svého životního standardu přibližně dva milióny korun.