Článek
Pokles osobních příjmů zaznamenal během pandemie každý třetí Čech. Se snížením výdělků začali někteří lidé více spořit.
Podle průzkumu Sberbank nyní využívá spořicí účty o 15 procent více Čechů než před koronavirem, a to i přesto, že úroky na spořicích účtech klesají a prakticky se blíží nule, takže uložené peníze v čase stále víc ztrácejí na své hodnotě.
Například Česká spořitelna (ČS) retailovým klientům nabízí Spoření ČS, které není podmíněno využíváním dalšího produktu. „Prostřednictvím Spoření ČS úročíme částky do 200 tisíc korun sazbou 0,2 procenta ročně, zůstatek nad tuto částku úročíme sazbou 0,01 procenta ročně,“ sdělil Právu mluvčí ČS Filip Hrubý.
ČSOB nabízí Spoření s bonusem, kde banka nemá žádné speciální podmínky. „Sazby máme nastavené podle výše vkladu, do 250 tisíc to je 0,25 procenta, od 250 tisíc do 500 tisíc 0,3 procenta a od 500 tisíc do jednoho milionu 0,35 procenta na celý zůstatek. Pro část zůstatku nad jeden milion korun je pak sazba 0,01 procenta,“ uvedl mluvčí ČSOB Patrik Madle.
Od rodiny si Češi půjčují peníze nejčastěji, třetině však dluhy zhoršily vztahy
Dodal, že výhodnější úrok – fixní sazbu 1,5 procenta na rok – lze získat na účtu Duo Profit, kde je však podmínkou investování alespoň stejné částky do vybraných investičních produktů.
V ČSOB se celkový objem vkladů loni zvýšil o 12 procent na 1,073 bilionu korun. Vklady domácností v ČS se oproti roku 2019 zvýšily o 13,3 procenta na 804,4 miliardy korun. Rostly však i v dalších bankách, například v Komerční bance stouply úložky klientů meziročně o 9,4 procenta na 893 miliard korun.
Vedle zvýšení zájmu o spoření lidé podle mluvčí Sberbank Radky Černé také častěji využívají online bankovnictví, v průzkumu banky to uvedla čtvrtina dotázaných (26 procent).
„Zvýšený zájem o internetové bankovnictví evidujeme zejména u běžných požadavků. U klientů nicméně stále zůstává důležitá i možnost zajít si na pobočku, aby se mohli osobně poradit,“ dodala Černá.
Během pandemie se Češi méně zadlužují, zároveň ale i hůře splácí
V investicích jsme spíše zdrženliví
Banky zaznamenávají častější platby kreditními kartami. Téměř pětina respondentů (17 procent) v průzkumu uvedla, že nyní používá kreditní karty častěji.
Menší zájem naopak Češi projevují o odložené platby (5 procent) či kontokorent (6 procent). I u spotřebitelských úvěrů jsou mnozí opatrnější. Z těch, kteří už nějaký úvěr čerpají, sedm procent přiznalo, že další úvěr už by si nevzali. Zdrženlivost panuje i u investic, skoro každý desátý respondent (9,3 procenta) uvedl, že v současné době investuje méně než před koronakrizí.
