Článek
Z mezinárodního průzkumu společnosti IPSOS MORI pro britskou skupinu International Personal Finance (v Česku působí pod značkou Provident Financial) vyplynulo, že Češi se snaží chovat zodpovědně a šetří si na horší časy. Více než polovina dotázaných uvedla, že v posledních 12 měsících pravidelně spořila.
Kromě Čechů patří mezi pravidelně spořící také Australané (56 procent) či Estonci (51 procent). Naopak méně spořiví jsou Maďaři a Rumuni (shodně 35 procent) či Lotyši (37 procent).
Češi v pandemii ušetřili. V inflaci hledají, jak peníze investovat
Mezi věkové skupiny, které si nejčastěji peníze odkládají pravidelně, patří v České republice mladí dospělí do 25 let a lidé ve věku od 45 do 64 let (58 procent).
„Většina mladé generace přistupuje ke svým financím velmi zodpovědně a je zvyklá si část financí odkládat. Téměř dvě třetiny mladých uvedly, že se o svých financích radí s rodiči,“ doplnila Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Providentu. Úplnou absenci úspor zmínilo jen sedm ze stovky mladých lidí ve věku od 18 do 24 let.
Průzkum: Češi mají úspory nejčastěji na běžném účtu
Nejen věk hraje roli při pravidelném spoření, značný vliv má i dosažené vzdělání. Téměř tři čtvrtiny respondentů s vysokoškolským vzděláním spoří pravidelně, oproti dvěma pětinám respondentů s nižším vzděláním.
Ve financích se vyznají spíš mladí
Více než polovina Čechů v průzkumu zmínila, že se ve finančních produktech či službách celkem orientují. Ovšem více než dvě pětiny lidí si už tak jisté nejsou. Z oslovených zahraničních respondentů potvrdili dobrou orientaci ve financích především Litevci (70 procent) a Australané (67 procent).
I v případě znalosti produktů a služeb hraje svou roli věk i vzdělání. „Lze ovšem vypozorovat jasný trend, kdy mladší generace od 18 do 34 let má už mnohem větší znalosti finančních produktů a služeb. Překvapilo nás, že mnohem více sledují specializované weby a zpravodajství ze světa financí než generace jejich rodičů,“ uvedla Jarošová.
Finanční gramotnost Čechů se zhoršila, problém začíná u dětí
Vysokoškolsky vzdělaní Češi častěji zmiňovali, že si jsou jisti svými znalostmi o finančních produktech a službách a častěji to potvrzovali i muži (60 procent) než ženy (47 procent).
Dvě pětiny Čechů zažily nedostatek financí
Zhruba polovina Čechů (54 procent) se během svého života nedostala do tíživé životní situace, kdy by rodině chyběly peníze na běžný chod domácnosti či je například postihla dlouhodobá nezaměstnanost.
Naopak více než dvě pětiny oslovených (42 procent) výrazný nedostatek financí už ve svém životě zažily. Respondenti se například museli potýkat s nedostatkem finančních prostředků na běžný chod domácnosti (22 procent), dlouhodobou pracovní neschopností (20 procent), dlouhodobou nezaměstnaností (12 procent) apod.
Největší pomoc od státu si zaslouží samoživitelky a mladé rodiny, soudí Češi
„Zjištění, že třetina lidí, kterým je mezi 45 a 64 lety se potýkala s dlouhodobou pracovní neschopností, může být překvapivé. Tyto situace jsou způsobeny nejen nemocí respondenta, ale často také péčí o blízkého příbuzného či přímo člena rodiny. Předpokládáme, že tento trend bude dále narůstat a bude klást zvýšené finanční nároky nejen na jednotlivce, kteří poskytují neformální péči, ale i na zdravotní a sociální systém,“ doplnila Jarošová.
S nedostatkem peněz na chod domácnosti sen častěji potýkali lidé ve věku od 35 do 44 let (29 procent), lidé ve věku od 45 do 64 let pak museli častěji řešit dlouhodobou pracovní neschopnost (32 procent).