Článek
„Nárůst počtu střadatelů i vzrůstající trend spokojenosti Čechů se svými úsporami ukazuje, že se tuzemská ekonomika zotavuje a rozvíjí, ale také že se zlepšuje disciplína našich spoluobčanů a mění se jejich vnímání významu finanční rezervy,“ uvedl Libor Vaníček z ING Bank.
Nejvíc spoří Lucemburčané, nejméně Rumuni
Na začátku loňského roku neměli žádné úspory dva z pěti Čechů (41 procent). Letos je však situace o poznání lepší a počet lidí bez finanční rezervy klesl na třetinu (34 procent).
Náš vztah k úsporám nás řadí k evropskému průměru, letos i vloni uvedlo nulovou finanční rezervu 38 procent Evropanů. Nejméně lidí bez úspor žije v Lucembursku – jen každý sedmý dotázaný zmínil, že nemá nic uloženo stranou.
Naopak v Rumunsku a Polsku je bez rezervy více než polovina dotázaných (56 procent, resp. 52 procent).
| Podíl lidí bez úspor v jednotlivých zemích - meziroční srovnání | ||
|---|---|---|
| Země | Rok 2015 | Rok 2016 |
| Lucembursko | 21 % | 14 % |
| Nizozemsko | 20 % | 22 % |
| Velká Británie | 26 % | 28 % |
| Francie | 35 % | 30 % |
| Rakousko | 33 % | 32 % |
| Belgie | 31 % | 33 % |
| Česká republika | 41 % | 34 % |
| Německo | 35 % | 36 % |
| Španělsko | 42 % | 36 % |
| Itálie | 39 % | 38 % |
| Turecko | 48 % | 48 % |
| Polsko | 46 % | 52 % |
| Rumunsko | 60 % | 56 % |
| Evropa celkem | 38 % | 38 % |
| Austrálie | -- | 28 % |
| USA | -- | 32 % |
| Zdroj: ING Bank | ||
Asi polovina Evropanů s úsporami má finanční rezervu do 10 tisíc eur (zhruba 270 tisíc korun). Nižší úspory má podle předpokladu nejčastěji nejmladší skupina lidí do 25 let, ve které mají úspory do maximální výše 10 tisíc eur tři čtvrtiny lidí.
Každý čtvrtý Čech je s úsporami spokojen
Nejspokojenější jsou se svými úsporami Nizozemci (43 procent), kteří vysoce překračují evropský průměr (26 procent). Více než třetinu spokojených střadatelů mají i v Lucembursku, ve Velké Británii a v Německu. Ve všech čtyřech zemích se navíc počet lidí spokojených s úsporami oproti předchozímu roku zvýšil.
Stejně je tomu i v České republice, kde spokojenost s finanční rezervou vzrostla v roce 2016 o dva procentní body na 25 procent.
Nejméně spokojených střadatelů žije v Polsku – pouze každý osmý člověk s úsporami je s jejich výší spokojen. Navíc v Polsku a také ještě v Turecku došlo oproti loňskému roku k šestiprocentnímu poklesu spokojenosti s nastřádanou rezervou.
Čtvrtině Čechů úspory vzrostly, pětině klesly
Průzkum také zjišťoval, jak se za poslední rok vyvíjely úspory dotazovaných. Z Evropanů, kteří nějaké úspory mají, jich více než čtvrtina zůstala na svém, tzn. že jim finanční rezerva ani neklesla, ani nevrostla. Stejný počet lidí pak uvedl, že se jejich úspory oproti předchozímu roku snížily, a asi pětině se je podařilo zvětšit.
Finanční rezervu navýšilo za posledních 12 měsíců 30 procent Britů a Lucemburčanů, stejně tak více než čtvrtina Čechů. Na druhou stranu pětina českých střadatelů zmínila, že v loňském roce o část úspor přišla.
Naopak v Itálii se podařilo rozmnožit úspory jen osmi lidem ze sta, zatímco více než třetina v roce 2015 o část finančních rezerv přišla. Úspory klesly i více než třetině Belgičanů a Francouzů.
Příjem byl hlavní příčinou růstu i poklesu úspor
Nejčastěji se na růstu úspor podepsal vyšší příjem (zmínily více než dvě pětiny Evropanů), pro více než třetinu však bylo hnacím motorem jejich vlastní rozhodnutí a vůle více spořit.
Poměr mezi těmito motivy se v rámci regionů liší a vyšší příjem byl příčinou nárůstu finanční rezervy především u obyvatel USA (53 procent), Rumunska (57 procent) a Turecka (54 procent). Díky vlastnímu rozhodnutí úspory navyšovali nejčastěji Lucemburčané (50 procent) a Francouzi (48 procent). U nás pak vlastní vůlí více naspořila třetina Čechů, díky vyššímu příjmu pak více než dvě pětiny obyvatel.
Příjem, tentokrát nižší, se také podepsal na důvodech, proč se některým Evropanům úspory snížily. Téměř dvě pětiny z nich (37 procent) právě kvůli nižším příjmům musely z úspor dorovnávat své běžné výdaje, stejný podíl dotazovaných zaznamenal snížení finanční rezervy díky neočekávaným výdajům.
„Výsledky průzkumu ukazují, že poměrně velké procento dotazovaných muselo v loňském roce sáhnout do úspor kvůli nižšímu příjmu a neočekávaným výdajům. Právě tyto případy dokazují význam finanční rezervy. Ta by měla být tak vysoká, aby dokázala v případě výpadku příjmu pokrýt nezbytné výdaje domácnosti po dobu tří až šesti měsíců a vyřešit situaci, pokud se objeví nečekané jednorázové výdaje například za opravu automobilu nebo za novou pračku,“ upozornil Vaníček.
