Článek
Češi jsou v Evropě známi svou spořivostí. Úspory si tvoří většina domácností. V současné době se jejich vklady v bankách blíží částce 2,5 bilionu korun.
Jak ukázal průzkum ING Bank, lidé nejčastěji každý měsíc ukládají částky od 100 do 500 korun, což potvrdila zhruba čtvrtina dotázaných. Další pětina pak pravidelně spoří od pěti set do tisíce korun měsíčně a zhruba stejný počet lidí je schopen dát měsíc co měsíc stranou částku mezi tisícem až dvěma tisíci korunami.
Více než čtvrtina lidí dá měsíčně stranou i více než dva tisíce korun, přičemž tři lidé ze sta dokonce v průzkumu uvedli, že si jsou schopni měsíčně ukládat více než 10 tisíc korun.
Chtějí spořit víc, málokdo to ale dodrží
Ovšem ne každému výše jeho finanční rezervy vyhovuje. „Více než polovina dotázaných uvedla, že je se svou finanční rezervou nespokojena,” zmínil Radek Sedlář z ING Bank.
Tři z pěti oslovených by letos rádi naspořili více než loni, přičemž navýšit si své úspory chtějí hlavně mladí lidé do 29 let. „Otázkou je, kolik lidí předsevzetí pravidelně spořit dodrží, minulý rok totiž vytrvalo pouze 17 procent lidí,“ dodal Sedlář.
Tři ze čtyř spoří na běžných účtech
Naprostá většina lidí se však ke svým úsporám chová nezodpovědně, finanční rezervu si totiž tvoří na běžných účtech.
„Téměř tři čtvrtiny Čechů mají své úspory uložené na běžných účtech. Zde se ale vložené peníze především kvůli růstu inflace v poslední době nezhodnocují,” upozornil Sedlář.
ČTĚTE TAKÉ |
---|
Spořicí účty 2019: Úročení vkladů roste, ale pomalu |
Stavební spoření je opět v oblibě, lidé více spoří s cílem zmírnit dopad regulace ČNB |
Druhým nejčastěji využívaným produktem, kam lidé posílají peníze, je spoření na penzi, ať už v transformovaných fondech (tzv. penzijní připojištění) či v účastnických fondech (doplňkové penzijní spoření). Tuto možnost uvedlo 45 procent lidí.
Spořicí účty se umístily na třetím místě, využívají je o něco více než dvě pětiny lidí. Stavební spoření mají sjednáno tři lidé z deseti, doma si pak ukládá peníze 28 procent oslovených.
Proč spoří?
Vytvořit si rezervu na horší časy je hlavním důvodem, proč lidé spoří. V průzkumu ho zmínili tři z deseti oslovených. Každý sedmý ukládá peníze na nenadálé výdaje a stejný počet lidí i na bydlení. Každý zhruba šestý respondent ke spoření nemá žádný konkrétní důvod.
Finanční rezerva je velmi důležitá pro věkovou skupinu 30 až 44 let. Mladí lidé pak spoří častěji na bydlení a koníčky. Naopak lidé starší 45 let spoří spíše na důchod, na nenadálé výdaje nebo nemají konkrétní důvod.
Tajné nákupy, aby partner nevěděl
Téměř třetina lidí dotázaných v průzkumu neumí obětovat menší nákupy kvůli spoření. V takových případech pak selhávají především mladí respondenti.
Každý čtvrtý oslovený se také přiznal, že se uchyluje k tajným nákupům, o nichž druhý partner nemá ani tušení. Na druhou stranu ale utrácí „ze svého”, peníze si bere ze svých osobních rezerv.
Tajné nákupy provádějí častěji ženy. Obvykle se jedná o oblečení a kosmetiku. Necelá třetina z nich se k tomuto chování nechává nalákat akčními slevami v obchodech. A jsou to opět ženy, které častěji než muži utrácejí jen pro „dobrý pocit“ z nákupu.
Naopak muži se chovají s větším rozmyslem. Častěji totiž porovnávají různé ceny na internetu, což jim pomáhá vyhnout se nevýhodným nabídkám a ušetřit.