Článek
Ukázal to průzkum, který si nechala Asociace penzijních společností ČR zpracovat agenturou STEM/MARK na vzorku 546 lidí.
Na spoření na penzi nemáme
Lidé si o své finanční situaci ve stáří nedělají žádné iluze - čtyři pětiny z nich si jsou vědomy toho, že státní důchod jejich potřeby rozhodně nepokryje. Každý čtvrtý je dokonce přesvědčen o tom, že nebude stačit ani na uspokojení základních potřeb.
Třetina lidí si na dobu, až bude v penzi, žádné peníze neukládá. Jako hlavní příčinu pak tito lidé uvádějí špatnou finanční situaci, resp. nedostatek peněz, které by mohli postrádat. V průzkumu to zmínily dvě pětiny lidí, ve věku mezi 30 až 44 lety tento důvod zmínila dokonce více než polovina dotázaných.
Více než polovina mladých lidí do 29 let se ke spoření na stáří zatím staví odmítavě. Nicméně plánují s tím začít - dvě pětiny ve třiceti, pětina ve čtyřiceti a každý sedmý až v padesáti letech.
Tři pětiny lidí nevyužívají maximální podporu státu
Dvě třetiny lidí na to, jak se jednou budou mít v důchodu, myslí a spoří. Například tři čtvrtiny z nich mají sjednáno penzijní spoření, třetina životní pojištění, čtvrtina si peníze ukládá na spořicí účet či termínovaný vklad. Lidé také investují do podílových fondů či do nemovitostí.
Ovšem ti, co spoří, žádné závratné částky neukládají, u tří pětin z nich se jedná o částku do tisícovky měsíčně. Většina lidí tedy nevyužívá penzijní spoření naplno a přichází tak o nejvyšší možnou státní podporu, která činí 230 korun při měsíční úložce alespoň tisíc korun.
O státní podpoře však mají někteří respondenti zkreslenou představu. Přestože jako nejdůležitější výhodu penzijního spoření uváděli lidé v průzkumu shodně právě státní podporu (na škále od 1 do 5 získala 4,36 bodu), téměř tři pětiny ze všech dotázaných netuší, že ji získají už při úložce 300 korun měsíčně. Například pětina lidí si myslí, že na ni má nárok až od úložky ve výši 1000 korun měsíčně.