Článek
Současně prakticky stejný počet dotázaných (85 procent) uvedl, že půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života.
České domácnosti mají u bank rozpůjčováno 1329 miliard korun.
Během roku 2015 lidé nově čerpali úvěry v objemu 418,7 miliardy korun, což bylo o 19,3 procenta více než v roce 2014. Sedmdesát procent nových úvěrů směřovalo loni do bydlení, kde celkový objem 294,8 miliardy korun představoval růst o 22,8 procenta, vyplývá z údajů České bankovní asociace.
Půjčit si a zároveň spořit
„Hlavním důvodem je, že si bez půjčky už většina lidí nic zásadního nepořídí. Naspořit si na byt, ale i výkonné auto je dnes prakticky nemožné, protože z běžného průměrného příjmu byste spořili desítky let a při dosažení cílové částky byste vlastně ani byt či auto už nepotřebovali,“ říká finanční poradce František Macháček. Půjčky jsou navíc dnes velmi snadno dostupné pro každého.
Spoření se tak spíše zaměřuje hlavně na zajištění peněz na stáří a na tvorbu hotovosti. Podle řady ekonomů je totiž konto ve spolehlivé bance nejjistější finanční rezervou na stáří. I když úroky jsou nízké, nehrozí jako u investic do akcií, že vložené peníze se znehodnotí.
Ten, kdo splácí půjčku a současně si spoří, má jistotu, že v případě ztráty zaměstnání bude schopen bez větších problémů toto krizové období překlenout a půjčku splácet.
Na začátku letošního roku tempo zadlužování mírně přibrzdilo, informovala Česká národní banka. Za leden dluhy klesly o 3,5 miliardy korun, meziročně jsou ale vyšší skoro o 90 miliard korun.
Češi reagují na vývoj situace v ekonomice nejen v ČR, ale pozorně sledují i trendy ve světě, shodují se analytici. Půjčky jsou přitom podle nich přirozenou součástí životního stylu, součástí koloběhu peněz ekonomiky.
Pokud občanům rostou příjmy a současně spoří, podporují půjčky dobré fungování ekonomiky. Ke konci roku 2015 měly domácnosti u bank uloženo 1881,5 miliardy korun, tedy o 5,5 procenta více než loni. Dvě třetiny přitom mají lidé na netermínovaných vkladech. Naopak objem termínovaných vkladů ke konci roku klesl o 4,9 procenta na 631,4 miliardy korun. Při nízkých úrokových sazbách lidé preferují okamžitou dostupnost uložených prostředků.
Doba ekonomického oživení, růst platů, konec obav, zda náhodou firmy nebudou propouštět, s sebou přináší i růst investiční aktivity.
Pozor na vznik investičních bublin
Lidé si začínají stále více brát například hypotéky, půjčovat si na pořízení různého zboží. Ceny nemovitostí, pozemků, bytů, domů rostou.
„A tady může vzniknout budoucí problém,“ říká Macháček a pokračuje: „Část lidí bohužel neumí se svými penězi dostatečně hospodařit nebo nemá dostatečné příjmy, aby mohla vytvářet rezervní fondy. Jakmile přijde jakýkoliv nečekaný výdaj, musejí ho tito lidé řešit půjčkou.“
Téměř třetina domácností má podle některých průzkumů pro případ ztráty hlavního příjmu finanční rezervu pouze na měsíc.
Půjčovat si s rozumem
Základem bezproblémových půjček je rozumně si rozebrat finanční možnosti jednotlivce nebo rodiny, včetně scénářů krizových situací, jakými je například ztráta zaměstnání, ale i radostných událostí, například těhotenství a příchod potomka.
Dalšími zdroji finančních problémů rodin jsou právě neuvážené výdaje či investice, hazard, drogy a alkoholismus a také žití nad své poměry.
Ve finále by se měly v rodinném účetnictví poměřit odhady nákladů na provoz domácnosti s reálně jistým čistým příjmem po odečtení právě splátek na hypotéku či úvěr, radí investiční poradci. To ale mnoho domácností nedělá, dlouhodobá finanční strategie je pro třetinu domácností neznámým pojmem.
Jak upozorňují psychologové, v zadlužování a neuvážených výdajích hraje často svoji roli i psychologie davu – když každý v okolí si pořizuje nový byt, tak my nebudeme jediní, kdo to neudělá.
Při prvním životním nezdaru, poklesu příjmu dochází k finančním problémům a nezřídka následně i k rozpadu vztahu. Hlavním tématem sporů v rodinách jsou totiž podle manželských poradců právě peníze.
