Článek
Kalousek chce, aby bylo spoření účelově vázáno jen na bydlení a aby je mohly nabízet i univerzální banky.
Nejistota lidí vznikla i poté, co se v systému začalo celkově otáčet citelně méně peněz, protože zájem o nové vklady kvůli snížení státní podpory opadá.
Nikdo ze střadatelů si nemusí ani v nejmenším lámat hlavu tím, že by přišel o své úspory.
Na finanční obrátce přitom tento systém bytostně stojí, protože spořitelny půjčují pouze to, co si u nich střadatelé uloží, na rozdíl od komerčních bank, které si na hypotéky půjčují i na mezibankovním trhu.
Jen od letošního ledna do konce srpna klesl v meziročním srovnání celkový počet nových smluv o více než 60 tisíc.
Na úvěrech půjčily stavební spořitelny o více než čtvrtinu méně a rovněž cílová částka vyjadřující plány klientů, kolik si chtějí naspořit, klesla o 38 miliard na 132 miliard korun.
Podle Rostislava Trávníčka z Českomoravské stavební spořitelny nicméně z žádného vyjádření státních orgánů nevyplývá, že by vláda chtěla stavební spoření zrušit.
Výnosy negativně ovlivňují legislativní změny navrhované ministerstvem financí.
„Nikdo ze střadatelů si nemusí ani v nejmenším lámat hlavu tím, že by přišel o své úspory,“ napsala Právu Renata Zikmundová z Raiffeisen stavební spořitelny.
„Pokud jde o budoucí výnosy ze stavebního spoření, je zřejmé, že všechny legislativní změny navrhované ministerstvem financí je ovlivňují negativně. Klienti ale nemohou o své úspory přijít, protože jejich vklady jsou ze zákona pojištěny. Stavební spořitelny patří k nejstabilnějším finančním institucím, v dosavadní historii žádná nezkrachovala. Máme dostatek likvidních prostředků, případné obavy jsou bezpředmětné,“ sdělila Právu Zdenka Blechová ze Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinka).
Jak Blechová dodala, pokles zájmu klientů o stavební spoření a úvěry z něj „je důsledkem nejistoty vyvolané návrhy změn předkládanými ministerstvem financí včetně snížení výše státní podpory“.
Změny by mohly zhoršit likviditu systému, varuje Raiffeisen
„Úspory klientů ohroženy v žádném případě nejsou, neboť díky neustále nabíhajícím vkladům na smlouvách o stavebním spoření a splátkám úvěrů má spořitelna dostatečné zdroje,“ ujistila také Zikmundová.
V zákulisí ale stavební spořitelny aktuální dění sledují se znepokojením.
„S velkou obavou sledujeme úvahy o zrušení povinnosti vést pro produkty stavebního spoření oddělené účetnictví. Systém stavebního spoření je o řízení velkého kolektivu klientů, který musí být nastaven tak, aby vždy dostál povinným závazkům na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření,“ napsal Právu Roman Hurych z Raiffeisen stavební spořitelny.
Z uložených vkladů klientů stavebního spoření musí podle něj být vždy dostatek peněz na poskytování úvěrů.
„Tento systém nelze libovolně využívat i na financování jiných investičních aktivit univerzální banky, protože tím se významně zvyšuje likvidní riziko kolektivu klientů stavebního spoření,“ obává se případných změn Hurych.