Článek
Svoje dluhy splácejí, a to i přesto, že příjmy českých domácností byly v roce 2011 o 19 miliard nižší než v roce 2010 a ani loni se nijak výrazně nezvýšily. Vyplynulo to z analýzy o příjmech a výdajích českých domácností, kterou ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.
Na horší časy 206 miliard
„I přes potíže ekonomiky domácnosti bohatnou. Sice pomaleji než v jiných letech, ale přesto si v roce 2011 v příjmech polepšily o 169 miliard korun,“ uvedla analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.
Čisté jmění domácností, potvrdil Český statistický úřad, tak ke konci roku 2011 stouplo na 7,2 biliónu korun. I když, jak současně upozornil ČSÚ, šlo po letech 2002 a 2004 o nejnižší přírůstek bohatství od roku 1993.
V roce 2011, tedy v roce, kdy došlo k poklesu příjmů i výdajů domácností, si ze svých příjmů přesto odložily na horší časy 206 miliard. To je kolem deseti procent jejich příjmů. Pro srovnání v roce 2010 to bylo 244,4 miliardy, v roce 2009 pak 240 miliard.
Lidé se bojí nezaměstnanosti a vysokých výdajů
Podle analytiků se české domácnosti snaží ušetřit za každou cenu, protože se obávají růstu výdajů, nezaměstnanosti, ani nečekají rychlé zotavení ekonomiky, která je v recesi.
V roce 2011 celkem české domácnosti vydaly na spotřebu 1921,7 miliardy, v roce 2000 to bylo 1162,8 miliardy a v roce 1990 347,3 miliardy.
Nejvíce peněz lidé ukládají na termínované a netermínované účty v bankách. Naopak ztenčil se majetek domácností uložený do podílových fondů. I když i v době poklesu příjmů a růstu výdajů Češi šetří, už neplatí, že patříme k nejšetrnějším zemím Evropy. Obyvatelé řady jiných zemí nás ve spořivosti předběhli.
Úhrn různých typů úspor (bankovní vklady, majetek v podílových fondech, stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojistky) českých domácností představuje 2,7 biliónu korun.
Největší část dluhů tvoří hypotéky
Pozitivní podle analytiků je, že největší podíl dluhů domácností představují hypotéky na vlastní bydlení (773 mld.) proti úvěrům na nákup spotřebního zboží (195,9 mld. Kč). Největší podíl našich příjmů představují podle posledních údajů ČSÚ mzdy a platy (62 %) následovány příjmy z živnostenského podnikání (25 %) a příjmy z majetku, což jsou například úroky či pronájmy (6 %).
Během posledních dvaceti let se zvýšila spotřeba potravin o dvacet procent. Při srovnání spotřeby v roce 1991 a 2011 se zvýšily naše nákupy oblečení a obuvi o 60 %, spotřeba energií, vody a tepla vzrostla o 41 procent. Velmi výrazné skoky zaznamenal prodej aut – ve srovnání let 1991 a 2011 se zvýšily nákupy aut více než trojnásobně. Výdaje na zdraví se zdesateronásobily.
V Česku dochází ke stále větší diferenciaci příjmů. Zatímco v roce 2000 nejvíce lidí mělo měsíčně 11 000 až 12 000 korun, v roce 2011 to bylo již 20 000 až 21 000 korun. Mzdu nad 40 000 korun bralo v roce 2000 2,5 procenta zaměstnanců, předloni to byla již desetina zaměstnaných.