Článek
Ukázal to mezinárodní průzkum o dlouhověkosti švýcarské poradenské společnosti Swiss Life, který v Česku zrealizovala agentura Ipsos mezi lidmi staršími 35 let.
Dvě třetiny lidí chtějí žít aspoň do 90 let
Polovina Čechů chce oslavit devadesátku a zhruba každý šestý by se dokonce rád dožil celé stovky. Do méně než 80 let chce žít jen jeden z deseti oslovených.
„Běžní lidé logicky doufají, že se dožijí vysokého věku. Z oficiálních statistik neustále dostáváme dobré zprávy o tom, že se střední délka života zvyšuje. Lidé zároveň nevnímají tento fenomén jako problematický, i když odborníci v České republice i ve světě již dlouho bijí na poplach,” uvedl sociolog Petr Soukup.
Podle něho totiž stávající důchodové systémy, systémy zdravotní péče a sociálních služeb o seniory nejsou na tuto situaci připraveny. Navíc lidé spoléhají, že stát vše vyřeší, vždyť dosud to tak vždy bylo, dodal.
Pro dostatečné zabezpečení na důchod by si Češi měli odkládat a měsíčně investovat alespoň pět až deset procent své mzdy.
V současné době v Česku pobírá starobní důchod téměř 2,4 miliónu penzistů. V červnu letošního roku podle statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) stát vyplácel starobní důchod celkem 583 lidem ve věku sto a více let.
Více než polovina Čechů se pro to, aby mohla prožít delší život podle svých představ, snaží zejména žít zdravě, dvě pětiny pak pečují o rodinné vztahy.
Češi chtějí vyšší důchody
Finanční stránku důchodu však Češi příliš neřeší, přestože se nedostatku peněz obávají až tři pětiny dotázaných. Jako ideální výši důchodu si lidé představují částku mezi 14 až 18 tisíci korunami v současných cenách, v průměru se jedná o částku 17 812 korun měsíčně.
| Ideální důchod vs. současný příjem | |
|---|---|
| Současný příjem | Ideální výše důchodu |
| Do 10 tisíc korun | 15 680 korun |
| 10 001 až 15 000 korun | 17 402 korun |
| 15 001 až 20 000 korun | 17 364 korun |
| 20 001 až 30 000 korun | 18 585 korun |
| 30 001 až 40 000 korun | 17 714 korun |
| 40 001 až 50 000 korun | 19 400 korun |
| 50 001 až 60 000 korun | 18 182 korun |
| 60 001 až 70 000 korun | 18 167 korun |
| Zdroj: Průzkum Ipsos pro Swiss Life | |
Zajímavé je, že lidé s nižšími příjmy by si chtěli na důchodu přilepšit, naopak lidé s průměrným či nadstandardním příjmem počítají se snížením měsíčního příjmu po odchodu do důchodu. Zároveň platí, že čím vyšší mají dnes příjem, tím větší propad očekávají. Lidé tak realisticky vnímají současné fungování systému důchodového zabezpečení.
Čtyři z deseti respondentů by každý měsíc rádi dostávali více než 18 tisíc korun, polovina by se spokojila i se čtrnácti tisíci. Současné důchody jsou však v průměru ještě o tři tisícovky nižší, dosahují výše kolem 11 400 korun měsíčně.
„Otázkou zůstává, jak kýžených příjmů ve stáří dosáhnout. Podle průzkumu významně investuje jen každý třetí ekonomicky aktivní Čech, o něco více lidí se snaží šetřit na současných výdajích,” upozornil Pavel Manhalter ze společnosti Swiss Life Select.
Dodal, že déle žít navíc pro Čechy zároveň neznamená zároveň déle pracovat a vydělávat v zaměstnání. Do důchodu chce odejít nejpozději v řádném termínu osm z deseti lidí.
Na důchod spoří v průměru 600 korun
Lidé, kteří si na důchod spoří, však ukládají příliš malé částky. Například dobrovolného třetího pilíře penzijního spoření se podle statistik účastní zhruba čtyři pětiny aktivních Čechů. Každý měsíc si však průměrně ukládají jen necelých 600 korun.
„Pro dostatečné zabezpečení na důchod by si ale Češi měli odkládat a měsíčně investovat alespoň pět až deset procent své mzdy,” upozornila Anežka Kneeová ze společnosti Swiss Life Select.
Například pokud se váš plat pohybuje kolem 26 000 korun, tedy zhruba na úrovni současné průměrné mzdy, měli byste si každý měsíc odložit na penzi mezi 1300 až 2600 korunami.
Lidé žijí déle
Za posledních sto let se očekávaná doba dožití v České republice prodloužila o více než 30 roků. Děti, které se v současné době rodí, mají podle dat Českého statistického úřadu šanci žít přibližně 81 let. V roce 1920 se přitom muži měli šanci dožít v průměru 47 a ženy necelých 50 let.
„Delší život je paradoxně problémem především podle samotných důchodců. Ti totiž již přesně vědí, co přináší za těžkosti. Naopak třicátníci a čtyřicátníci jsou výrazně pozitivnější. Důchod zatím vidí jako příležitost věnovat se koníčkům a cestování,“ zmínil sociolog Petr Soukup.
Delší život Čechů má financovat stát
Náklady spojené s prodlužujícím se životem by podle Čechů měl nést především stát. Tři ze čtyř dotázaných však jedním dechem dodávají, že jeho přístup se příliš nezlepšuje. Kromě peněz na penze mu chybí i dostatečná síť sociálních a zdravotnických služeb.
Zejména současní senioři cítí problémy s hledáním vhodného bydlení. Naopak mladší generace děsí nedostatek pracovních i společenských příležitostí.
„Z výsledků výzkumu je zřejmé, že vše není jen o penězích. Důležité je mít přístup k adekvátním službám a možnost zapojit se do společnosti. Češi se hodně bojí, že ve vysokém věku nebudou schopni být samostatní a budou fyzicky i finančně závislí na jiných. Mezi dalšími obavami se objevuje samota i prachobyčejná nuda,“ doplnil Pavel Manhalter.
