Článek
Zadlužit se může člověk z mnoha různých příčin. Průzkum zmapoval, jak na ně Češi pohlíží. Více než třetina lidí se domnívá, že se do velkých dluhů může dostat kdokoliv, další třetina si myslí, že se velké zadlužení týká především lidí, kteří neumí racionálně hospodařit se svými penězi.
Každý sedmý Čech má za to, že do dluhů spadnou lidé, kteří si nejsou schopni nic odepřít či lidé se slabým charakterem. Pro dalších 14 procent lidí při zadlužení sehrávají významnou roli i takzvané externí faktory - například ztráta zaměstnání, nemoc či úraz.
Dluhů se bojí hlavně lidé ve středním věku
Přestože muži i ženy vnímají míru rizika zadlužení podobně - obává se jich shodně více než třetina mužů i žen, existuje mezi nimi rozdíl v názoru na faktory vedoucí k dluhům.
Ženy se více než muži bojí zadlužení způsobeného vnějšími okolnostmi v podobě ztráty zaměstnání či zdravotních problémů (17 procent žen oproti 12 procentům mužů). Na druhou stranu více mužů (osm procent) než žen (čtyři procenta) spatřuje příčinu finančních potíží ve slabé vůli.
Vysokých dluhů se obává většina populace, nejvíce pak lidé ve středním věku (od 45 do 59 let) - své obavy potvrdily více než dvě pětiny z nich. Naopak senioři (lidé starší 60 let) jsou přesvědčeni, že se jich vysoké dluhy mohou týkat především v případě, pokud nebudou umět rozumně používat své finance (37 procent).
Čím nižší vzdělání, tím vyšší hrozba zadlužení
Výzkum potvrdil i fakt, že lidé se základním vzděláním jsou vnějším faktorům vedoucím k zadlužení vystaveni mnohem častěji než populace s vyšším vzděláním. O tom, že například ztráta zaměstnání či nemoc mohou vést k vysokým dluhům, je přesvědčeno 16 procent Čechů se základním vzděláním oproti 12 procentům lidí se středoškolským a 11 procentům lidí s vysokoškolským vzděláním.
„Nižší vzdělání provází nižší finanční gramotnost. Dokládají to výsledky průzkumu agentury STEM/MARK z minulého roku, ve kterém více než čtvrtina Čechů vyjádřila názor, že o finanční vzdělání by se měla postarat především základní škola, aby i jedinci, kteří skončí vzdělání základním stupněm, měli možnost získat potřebný přehled,“ uvedla Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.
O silném vlivu externích faktorů na zadlužení jsou přesvědčeni také Češi žijící sami v domácnosti, neboť hospodaří pouze z jediného příjmu. Pokud by tak došlo k jakýmkoliv externím výkyvům, například z důvodu ztráty zaměstnání či dlouhodobé nemoci, musí všem dopadům těchto vlivů čelit sami.
Větší citlivost na externí faktory vedoucí k zadlužení pociťují oproti ostatním také lidé bez partnerů (19 procent) a rozvedení (18 procent), kteří jsou stejně jako domácnosti s jedním členem velmi citliví na nepravidelnosti v příjmu, které by je dostaly do finančních problémů a kterým by museli čelit sami.
Naopak nejmenší obavu ze ztráty zaměstnání či nemoci jakožto příčiny vzniku dluhů mají sezdaní lidé (11 procent) či lidé žijící spolu ve společné domácnosti (10 procent).
Ekonomicky neaktivní lidé se dluhů neobávají
Vysokých dluhů se obávají domácnosti, kde žije jedna a více ekonomicky aktivních osob. Největší obavy přitom převažují u domácností s třemi a více ekonomicky aktivními lidmi (41 procent), zatímco u domácností, ve kterých není žádná ekonomicky činná osoba, jsou nejnižší.
„Je to především proto, že ekonomicky neaktivní lidé jsou již zvyklí na nižší pravidelný příjem. Umí s ním hospodařit a uzpůsobit mu své potřeby,“ doplnila Veronika Kuřinová.
