Článek
Ukázalo to šetření ČSOB, které je součástí kampaně poukazující na nástrahy číhající na klienty a jejich peníze nejen na internetu.
I přesto, že jsou lidé na internetu jako doma, finanční gramotnost je v této oblasti dlouhodobě na špatné úrovni. Jen čtvrtina dotázaných například ví, co je skimming (podvodné kopírování platebních karet pomocí speciálního snímacího zařízení umístěného na bankomatu). Nejhůř si vedeme, pokud jde o pohyb v on-line světě.
Každý šestý používá heslo do IB i jinde
„Téměř dvě třetiny dotázaných si myslí, že používání internetového a mobilního bankovnictví je bezpečné při dodržení základních pravidel. Právě v jejich dodržování však máme zásadní mezery. Nejslabším článkem je přitom vždy člověk. Stačí chvilka nepozornosti, aby se stal obětí důmyslných praktik zlodějů,“ upozornil Tomáš Kořínek z ČSOB.
Každý sedmý až osmý člověk dokonce do internetového bankovnictví (IB) vstupuje přes internetový vyhledávač (např. Seznam či Google), přičemž ženy tento způsob volí více než dvakrát častěji než muži.
Jak často si Češi mění hesla do Internetového bankovnictví
Více než dvě pětiny lidí si heslo do IB vůbec nemění. Jako důvod každý zhruba sedmý udává špatnou paměť a tři z deseti lidí se při přihlašování spoléhají na potvrzovací SMS.
Každý šestý člověk dokonce své heslo do internetového bankovnictví používá i pro přístup do jiných aplikací. Dvě pětiny lidí si heslo změní až poté, kdy je k tomu vyzve systém.
Jen třetina si platební kartu pravidelně kontroluje
Lidé nejčastěji nosí svou platební kartu v peněžence spolu s dalšími doklady a hotovostí, v průzkumu se k tomu přiznaly tři čtvrtiny lidí. V případě krádeže by tak přišli o vše. Více než polovina dotázaných by navíc krádež karty zjistila až u pokladny, protože přítomnost karty v peněžence kontroluje pouze, když potřebuje zaplatit.
Půjčují Češi platební kartu někomu blízkému, aby s ní platil?
Jen zhruba třetina lidí se o tom, zda kartu má, přesvědčuje každý den, z toho 11 procent několikrát denně a čtvrtina alespoň jednou za den.
Průzkum také ukázal, že lidé si stále ještě neosvojili radu nedávat svou platební kartu nikdy z ruky. Třetina dotázaných totiž přiznala, že už někdy půjčila kartu někomu jinému.
Polovina mladých platí v e-shopech kartou
Nakupování v e-shopech, platby on-line pomocí platební karty či přes internetové bankovnictví nebo smartbanking se pro mnohé Čechy staly běžnou součástí života. Podle Českého statistického úřadu měly loni zkušenost s e-shopem více než dvě pětiny Čechů.
| Příklady z praxe |
|---|
| Kamarádka Eva přes chat na Facebooku požádala Alici o půjčku 200 korun. Znaly se ze školy, a protože se nejednalo o velkou částku, Alice se rozhodla kamarádce peníze půjčit. Na platební bráně, na niž jí Eva poslala odkaz, vyplnila přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Ovšem systém ohlásil chybu. Za chvíli se Eva ozvala s tím, že už peníze sehnala jinde, jen by si na Alicin telefon potřebovala nechat zaslat SMS potvrzující platbu. Alice v dobré víře Evě poslala i kód, který jí v SMS přišel. Bohužel netušila, že tím potvrzuje platbu, která odchází z jejího vlastního účtu. Přišla celkem o 12 tisíc korun. |
| Petra na internetu zaujaly reklamní bannery lákající na značkové sluneční brýle za extrémně nízké ceny. Na reklamu klikl a v e-shopu si vybral jedny z nich vybral. Rozhodl se zaplatit kartou on-line. Do formuláře na webu zadal číslo karty i CVC kód. Jenže autorizace prý nebyla úspěšná. Zkusil to tedy ještě dvakrát - pokaždé bez úspěchu. Druhý den pro jistotu zavolal do banky a zjistil, že mu z účtu odešlo celkem 87 500 korun za tři nákupy v různých zahraničních i tuzemských e-shopech s elektronikou. |
| Magda si přihlašovací stránku do internetového bankovnictví jako vždy našla přes vyhledavač. Klikla na první odkaz, vyplnila přihlašovací údaje, systém jí nabídl možnost instalace bezpečnostní aplikace na telefon a vyzval ji k zadání telefonního čísla, které rovněž vyplnila. Na telefon jí přišla SMS s odkazem vyzývajícím ke stažení nové verze smartbankingu, kterou tedy Magda stáhla. Jaké ale bylo její překvapení, když na konci měsíce z výpisu zjistila, že jí z účtu zmizelo 126 tisíc korun. |
| Zdroj: ČSOB a Era Poštovní spořitelna |
Tři z deseti lidí pak zboží koupené na internetu hradí on-line prostřednictvím platební karty, bankovní příkaz využívá pětina Čechů a platební tlačítko (resp. rychlý on-line převod přes IB) každý desátý. Třetina lidí platí za zboží až při dobírce.
Celá polovina lidí do 30 let platí na internetu kartou, naopak 46 procent respondentů nad 60 let preferuje dobírku. Muži platí přibližně třikrát častěji než ženy přes PayPal či podobné platební systémy.
Službu 3D Secure nemají aktivovanou hlavně ženy a starší lidé
Průzkum ukázal i slabiny některých Čechů při placení na internetu. Například více než třetina lidí nemá aktivovanou službu 3D Secure - bezpečnostní systém, kdy údaje o své kartě nakupující neposkytuje obchodníkovi, ale přímo bance.
Nejhůře jsou na tom ženy (bezpečnostní službu nevyužívá téměř polovina z nich) a starší lidé nad 60 let (64 procent).
Pouhá pětina respondentů si pro své nákupy vybírá výhradně online obchodníky s 3D Secure zabezpečením. Pokud obchodník tuto službu nepodporuje, nakoupí jinde. Tento přístup zastávají hlavně muži a nejmladší dotázaní.
V čem jsou Češi dobří
Naštěstí v některých oblastech si Češi vedou dobře. „Například, e-mail s žádostí o vyplnění citlivých údajů, jako jsou PIN nebo číslo karty, by rovnou smazaly dvě třetiny dotázaných. Data by bez problémů vyplnilo jen necelé procento,“ upozornil Tomáš Kořínek.
- Tři pětiny dotázaných využívají pro správu financí v on-line světě výhradně svůj počítač, telefon nebo tablet. Další třetina pak používá i pracovní počítač.
- Devět z deseti Čechů si kontroluje změny na svém účtu alespoň jednou měsíčně.
- Více než tři čtvrtiny lidí si pamatují PIN ke kartě.
- Při zadávání PIN v bankomatu si tři pětiny lidí vždy zakrývají klávesnici rukou.
- Unikátní heslo pro internetové bankovnictví má 85 procent dotázaných.
- E-maily od neznámého adresáta by smazala třetina dotázaných.
- Informační SMS zprávy o stavu peněz na účtu dostává 45 procent dotázaných.
