Článek
Jak ukázal aktuální průzkum agentury Ipsos pro Českou bankovní asociaci (ČBA), Češi jsou tradičním i moderním národem zároveň. Na jedné straně jsou otevření různým moderním způsobům úhrady plateb, na té druhé si život bez hotovosti představit nechtějí.
Platba kartou je nejčastější
Nejrozšířenějším platebním prostředkem je debetní platební karta, tedy karta, kterou klient dostává ke svému účtu. K platbám ji běžně používá sedm z deseti Čechů. Na druhém místě pomyslného žebříčku je hotovost, kterou používá více než polovina lidí.
Nadpoloviční většina plateb je už bezhotovostních
Oproti předchozímu roku podle aktuálního průzkumu ČBA kleslo o tři procentní body využívání kreditních karet, jejich používání potvrdil každý šestý oslovený. Tuto skutečnost potvrzují i statistiky Sdružení pro bankovní karty (SBK), které za loňský rok evidují pokles plateb kreditními kartami o více než 600 tisíc, v objemu pak o více než 2,1 miliardy korun.
Pětina už platí mobilem
Moderní a pohodlné způsoby placení v poslední době jsou u Čechů čím dál víc oblíbené. Favoritem z nich je především úhrada platby přiložením mobilního telefonu. Tento způsob využívá téměř pětina lidí a jejich počet stále roste.
Téměř tři pětiny z nich přitom platí pomocí aplikaci Google Pay, více než třetina využívá Apple Pay a necelá desetina pak speciální aplikaci své banky.
„Pozitivní vztah lidí k těmto novinkám podpořila částečně i pandemie koronaviru, během které se náš život přesunul do online světa a většina lidí se musela přizpůsobit řadě věcí, na které nebyla zvyklá,“ uvedl Tomáš Hládek, gestor Komise ČBA pro platební styk.
Češi stále častěji platí mobilem či hodinkami
Jak dále doplnil, právě mobil je věcí, kterou při sobě naprostá většina lidí neustále nosí a používá ji. „Podle našeho průzkumu využívají tuto možnost zejména mladí lidé, takže se dá předpokládat, že počet uživatelů poroste, a to přímo úměrně s tím, jak budou stárnout další generace,“ dodal Hládek.
Zrušení hotovosti by omezilo naši svobodu
Byť během pandemie různí imunologové a zdravotní odborníci českou veřejnost nabádali k omezení hotovostních plateb a upřednostnění plateb bezhotovostních, využívání hotovosti nekleslo, právě naopak. Podle statistik České národní banky (ČNB) je hotových peněz v oběhu čím dál více, v loňském roce to bylo přes 711 miliard korun, což je meziroční nárůst o rekordních 67,5 miliardy korun. Dosud nejvyšší roční nárůsty oběživa byly přitom v roce 2016 (o 46,6 miliardy korun) a v roce 2008 (o 45,5 miliardy korun).
Za koronaviru je jistější platit bankovní kartou
„Výše oběživa i jeho struktura byly v minulém roce jednoznačně výrazně ovlivněny pandemií COVID-19. Enormní nárůst se dá vysvětlit tím, že jsme se potýkali se situací, která byla nová, a nikdo nevěděl, co očekávat. Lidé se zkrátka báli a hromadili hotovost pro případ nejhoršího,“ uvedl Hládek a dodal, že podle informací z ČNB růst oběživa i nadále poměrně rychle pokračuje.
Během pandemie se Češi chovali jinak i co se výběrů z bankomatu týče. Vybírali méně často, zato vyšší částky. Dokládají to i údaje SBK, podle nichž v loňském roce poklesl počet výběrů o více než 36 milionů, průměrná vybraná částka pak meziročně narostla o více než 500 korun.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že z bankomatů někdy vybírá devět z deseti Čechů, přičemž nejčastěji tak činí jednou měsíčně (43 procent). S dostupností bankomatů ve svém okolí jsou přitom spokojeny čtyři pětiny lidí. Zkušenost s tzv. vkladomaty potvrdily více než dvě pětiny Čechů.
Češi přicházejí na chuť investicím, i tak čtvrtina nechává úspory napospas inflaci
O tom, že Češi lpí na tradičních hodnotách, svědčí i jejich názory na hotovost, které se nechtějí vzdát. Pouze necelá čtvrtina lidí uvedla, že by jim zrušení hotovosti zjednodušilo život, naopak dvě třetiny populace by její případné zrušení vnímaly jako omezení svobody, což je téměř dvakrát více než v loňském roce.
„Tento nárůst můžeme přisuzovat pandemii a změnám ve vnímání u pojmu 'svoboda'. Jedná se především o to, že nemalá část populace se cítí být různými restrikcemi poškozena, omezována, a to může mít i vliv na jejich vnímání toho, co svoboda je a co ne. Lidé jsou na to nyní zkrátka citlivější než v době, kdy jim práva, alespoň z jejich pohledu, upírána nebyla. Z hlediska sociodemografie jde nejčastěji o lidi ve věku 36 až 44 let,“ doplnil Michal Straka, specialista agentury Ipsos na finanční trh.