Článek
Zjistila to společnost APS, která spravuje pohledávky v zemích střední a jihovýchodní Evropy.
Češi jsou ve vztahu k dluhům bezstarostní a ležérní
Češi mají se svými sousedy z jihovýchodní Evropy společnou jejich ležérnost a bezstarostnost. Jsou známi tím, že své povinnosti, tedy i splácení dluhů, nechávají na poslední chvíli. Na upomínky a upozornění příliš nereflektují. Zásadní rozdíl v přístupu však přichází v momentě, kdy vymáhání dospěje do fáze exekuce majetku.
V tomto stadiu většinou český dlužník zaplatí své závazky, aby nedošlo k ohrožení jeho majetku. Ztratit střechu nad hlavou je pro obyvatele České republiky naprosto nemyslitelné.
„Naše platební morálka je ve srovnání se severní Evropou podprůměrná. Lidé tam vnímají dluh jako něco špatného a stydí se za něj,“ doplnil pro Právo Martin Hubáček ze společnosti APS.
„Pro obyvatele severní Evropy je dluh naprosto privátní věc. V tomto vnímají Češi dluhy podobně. Čeští dlužníci jsou velmi citliví na to, aby se o jejich závazcích nikdo nedozvěděl. Pokud hrozí, že se začne věřitel domáhat svých peněz prostřednictvím zaměstnavatele, dlužník většinou začne komunikovat a domluví se na splacení dluhu,“ dodal Hubáček.
V disciplíně jsou na prvním místě Poláci
Vztah Poláků ke splácení závazků prošel v posledních letech významnou proměnou. Ještě před pár lety bylo zvykem, že si lidé brali hotovostní půjčky, i když jim to jejich finanční situace nedovolovala. S klidným svědomím si půjčili peníze, přestože nebyli schopni závazky splácet.
Dnešní postoj Poláků je zcela jiný. Pokud se dostanou do problémů se splácením, není na vině jejich nezodpovědnost či bezstarostnost, ale vážná životní situace – například ztráta zaměstnání či dlouhodobá nemoc.
Splácení dluhů je u Rumunů na posledním místě
Zcela opačný vývoj je patrný na rumunském trhu. Dluhy a závazky byly pro rumunské spotřebitele ještě před finanční krizí v roce 2008 na prvním místě. Nyní je tomu přesně naopak. „V Rumunsku se zcela změnily platební priority. Dříve bylo na prvním místě po výplatě uhradit závazky, nyní jsou dluhy tím posledním, co rumunští spotřebitelé platí,“ upozornil Martin Hubáček.
Lidé jsou v Rumunsku vystaveni obrovskému tlaku prodejců, kteří je lákají na nejrůznější slevy a akce. Kreditní karta je pro spoustu z nich jasnou volbou, jak snadno získat tolik potřebné peníze, zvlášť když je chytře zabalená do hesla „kup nyní, plať později“. Ale právě tento přístup ke spotřebě je základem pro vznik dluhové pasti, lidé často zapomínají, že krátce po nákupech zaplacených kreditní kartou musí začít splácet.
„Typicky zadluženou osobu je v Rumunsku muž ve věku 44 let s průměrným dluhem 72 800 korun. S přibývajícím množstvím dlužníků ve středním věku obracejí prodejci pozornost stále více na mladší zákazníky, kteří nejsou zatíženi dluhy a mají větší sklon podlehnout lákavým nabídkám,“ doplnil Hubáček.
Dalším trendem, který je v rumunské společnosti patrný, je snaha zhodnotit půjčené peníze. Lidé riskují a půjčují si od ostatních v naději, že vydělají z investovaných peněz. Vynaloží veškeré úsilí, přistoupí na vysoké riziko jen proto, aby zvýšili šanci přivýdělku.
V Bulharsku je situace podobná jako v Rumunsku. Lidé jsou ochotni půjčovat si z nejrůznějších zdrojů, převládají především rychlé úvěrové půjčky. Spotřebitelé neplánují, jakým způsobem peníze věřiteli vrátí, chybí jim racionální úsudek. Při nakupování často vítězí emoce.
