Článek
Vyplývá to ze sektorové analýzy pohledávek domácností, kterou pro Právo realizovala Asociace inkasních agentur (AIA).
„Nejvíce pohledávek po splatnosti z hlediska počtu je u bank, a to 21,8 procenta, následují telekomunikace s dvaceti procenty, a třetí jsou pojišťovny se čtrnácti procenty,“ dodala mluvčí AIA Jana Tatýrková.
Dluh zdraží jeho prodej
Dlužníci by měli počítat s tím, že pokud tyto instituce prodají pohledávky několik měsíců po splatnosti dál, budou muset zaplatit tisíce korun navíc. Inkasní agentury si totiž nárokují odměny za náklady řízení. U částek do deseti tisíc se sice letos snížily, ale pořád je to i násobek původního dluhu.
„Většina bank pohledávky vymáhá interně i pomocí externí firmy. Na sebe sama se spoléhá Fio banka, Equa bank a LBBW Bank,“ shrnul pro Právo Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com.
Česká spořitelna nižší pohledávky předává inkasním agenturám; u vyšších pohledávek uzavírá nové dohody s dlužníkem o splátkovém kalendáři s exekutorským zápisem přímé vykonatelnosti. „Raiffeisenbank pohledávky vymáhá sama, některé předává externím agenturám (vymáhání v zastoupení) nebo je prodává dále,“ dodal Nacher.
Na nové splátky nesází
Raiffeisenbank na splátkové kalendáře obvykle nepřistupuje, neboť to podle ní jen prodlužuje agónii dlužníka. Komerční banka prodává celé balíky pohledávek, které se jí už nevyplatí vymáhat vlastním vymáhacím oddělením.
To Telefónica O2 využívá inkasní agentury jen k zastupování, pohledávka je stále v jejím držení a většinou je neprodává. Postupuje přes ČTÚ, který dává zelenou k exekuci.
Co se týče pojišťoven, tak Česká pojišťovna své pohledávky u lidí dále obchodníkům s dluhy neprodává; naopak třeba Pojišťovna České spořitelny nebo Kooperativa ano.