Hlavní obsah

Češi myslí na horší časy, na penzi spoří víc než lidé z okolních států

Novinky, Barbora Buřínská

Více než dvě pětiny Čechů si spoří na důchod. Krok s námi drží ještě Slováci, ovšem v ostatních státech bývalého východního bloku to už žádná sláva není. Například jen sedm procent Maďarů si odkládá nějaké peníze na dobu, až přestanou pracovat.

Foto: Profimedia.cz

Češi mají nejčastěji naspořeno 15 tisíc korun.

Článek

Vyplývá to z výsledků průzkumu mezi zákazníky skupiny International Personal Finance (IPF), mateřské společnosti Provident Financial. Během průzkumu bylo v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku dotázáno téměř 11 tisíc lidí.

Češi myslí na zadní kolečka

"V porovnání s našimi východními sousedy si Češi spoří na důchod mnohem více. Přestože mezi respondenty našeho průzkumu byli hlavně lidé z nižších příjmových skupin, 42 procent z nich v ČR uvedlo, že si šetří na penzi. Využívají přitom jak spořící účty v bankách, tak i stavební spoření a penzijní připojištění a v malé míře i investiční produkty,“ uvedl Ondřej Holoubek, tiskový mluvčí českého Providentu.

Zodpovědnější než Češi jsou ještě Slováci. Celkem 44 procent dotázaných se nějakým způsobem na důchod zabezpečuje. Obě země tak z pohledu soukromého důchodového spoření zaujaly přední příčky.

To v Rumunsku si na penzi spoří sotva pětina lidí, v Polsku zhruba 11 procent dotázaných a v Maďarsku je to jen každý čtrnáctý člověk (sedm procent). Situace v Maďarsku je ovlivněna hlavně špatnou ekonomickou situací země a nepodařenou penzijní reformou, na jejímž konci vláda de facto znárodnila vklady obyvatel v penzijních fondech.

Nejvyužívanější bankovní produkt: běžný účet

Naprostá většina lidí (67 procent) ze všech zemí, které se půlročního šetření zúčastnily, má zřízený bankovní účet. V České republice ho vlastní tři čtvrtiny dotázaných. Lidé myslí i na zabezpečení svého majetku. Pojištěnou domácnost mají v průměru dvě pětiny domácností, v Česku je to zhruba třetina.

Ovšem jen deset procent zákazníků IPF má sjednáno spořicí účet, v České republice je to 13 procent.

Obava z nedostatku peněz na běžné životní náklady trápí respondenty ze všech zemí. I přesto nemá naprostá většina z nich zabezpečení pro případ náhlé ztráty příjmů. Nějakou formu nemocenského či úrazového pojištění nebo pojištění nezaměstnanosti má pouhých 15 procent z 11 tisíc dotázaných lidí.

Nejhůře jsou na tom Maďaři i v případě pojištění ztráty příjmů z důvodu nemoci, úrazu či ztráty zaměstnání, které zde má pouhých 11 % lidí. Na možné horší časy naopak nejvíc myslí Slováci, kde se pro takové případy pojistilo 31 % respondentů průzkumu. V Česku má toto pojištění sjednáno 21 procent lidí.

Dvě pětiny Čechů nemají žádné úspory

Vedle penzijního spoření mají Češi našetřenu i nějakou hotovost. Dosažené částky však nejsou nijak vysoké, dvě pětiny lidí v současnosti disponují maximálně 15 tisíci korunami. Dalších pět procent lidí si naspořilo 30 tisíc korun a jenom čtyřem procentům lidí se podařilo našetřit více.

Celkem 43 procent dotázaných nešetří vůbec. Z našich sousedů jsme na tom ovšem nejlépe. Na Slovensku nemá vůbec žádné úspory 48 procent lidí, v Polsku 50 procent, v Rumunsku 65 procent a v Maďarsku 76 procent lidí.

Související články

Výběr článků

Načítám