Článek
V žebříčku dvaapadesáti vybraných států patří Čechům 26. místo a Slováci jsou na 41. pozici. Průzkum se ale zaměřil jen na finanční aktiva. Údaje tak nezahrnují nemovitosti, auta nebo jiný hmotný majetek lidí.
Většina lidí v ČR má finanční majetek, který je výrazně nižší než uváděný průměr 230 tisíc Kč. Ten totiž navyšují aktiva poměrně malého počtu osob s velmi vysokými příjmy.
Tři skupiny zemí
Analýza rozděluje země do tří skupin. Ve skupině nejbohatších států, v nichž průměrné čisté finanční bohatství na jednoho obyvatele činí více než 26 800 eur (přes 657 tisíc Kč), je 17 zemí. Z našich nejbližších sousedů do ní patří Německo a Rakousko.
Vůbec nejbohatší zemí je ale Švýcarsko, které na osobu vykazuje finanční majetek převyšující 138 tisíc eur (přes 3,45 miliónu Kč). Do klubu největších boháčů pak tradičně patří také Japonci, Američané a Kanaďané.
Šestnáct z 52 zkoumaných zemí patří do skupiny středně bohatých států, kde se průměrné bohatství na obyvatele pohybuje mezi 4500 až 26 800 eur (v přepočtu 110 000 až 670 000 Kč). V posledních letech se tato skupina téměř zdvojnásobila a patří do ní i Česká republika. Z evropských zemí jsou to dále Slovinsko, Chorvatsko nebo Estonsko.
Reálná mzda klesá
Úspory většiny lidí v České republice se však kvůli hospodářské recesi již od loňska ztenčují. Už téměř rok totiž klesají reálné mzdy, což znamená, že ceny zboží a služeb rostou rychleji než platy. Navíc se propadají ceny nemovitostí. Naprostá většina Čechů tak reálně chudne.
Finanční majetek je ve středně bohatých zemích rozdělen přibližně stejně – kolem 38 procent příjmů a 69 procent aktiv je v rukou pětiny nejbohatších obyvatel. Více než čtvrtina, zhruba 27 miliónů lidí, je tam zařazena do kategorie středního bohatství. V globálním měřítku však pouze 3,8 % středně bohatých jednotlivců žije ve východoevropských státech EU.
Do poslední skupiny spadají podle analýzy země, v nichž je finanční bohatství na jednoho obyvatele nižší než 4500 eur. Patří do ní například Slovensko s hodnotou 1938 eur, které se tam kvůli prudkému zadlužení domácností propadlo ze třídy středního bohatství, Bulharsko, Turecko, Rusko či Ukrajina. Tato skupina zemí je největší z hlediska počtu zemí i populace, kterou zastupují.
Majetek moc neroste
Studie Allianz poukazuje na to, že globální oživení aktiv se loni v důsledku finanční krize zastavilo. Finanční bohatství na hlavu vzrostlo ve vybrané padesátce zemí o pouhých 0,6 procenta, zatímco v roce 2010 to bylo o výrazných 9,7 procenta.
„Je zřejmé, že tržní nejistota, nízké úrokové sazby a krize eura zanechaly své stopy na vývoji aktiv,“ komentuje závěry studie hlavní ekonom Allianz Michael Heise. „Střadatelé doplácejí na to, že v reorganizaci finančních trhů a řešení krize v eurozóně ještě nenastal rozhodující pokrok,“ dodal.
Na konci roku 2011 patřilo do třídy středního bohatství kolem 720 miliónů lidí napříč všemi kontinenty. Nominální hodnota bohatství této světové střední třídy se za posledních jedenáct let zdesetinásobila.
„Reálně se však úspory prakticky nezhodnotily,“ upozorňuje studie. Od roku 2000 totiž finanční bohatství na obyvatele roste ve světě průměrně o 3,1 % ročně, což odpovídá téměř přesně průměrné míře inflace ve stejném období. Jinými slovy – v posledních jedenácti letech nemohl průměrný střadatel v celosvětovém měřítku dosáhnout žádného skutečného růstu svého majetku.