Článek
„Pro průměrnou hypotéku 3,4 milionu korun činí rozdíl při délce splatnosti 20 versus 30 let čtyři tisíce korun měsíčně. Logicky se tak s rychlým růstem úroků zvyšuje zájem domácností o prodlužování délky splatnosti,“ sdělil Právu ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Připomněl, že podle doporučení České národní banky (ČNB) by celková doba splatnosti hypotéky neměla přesahovat „délku ekonomické aktivity žadatele o hypotéku, to je obvykle 30 let“.
Zatímco hypotéku na 25 až 30 let mělo loni 44 procent klientů dotázaných v průzkumu ČBA a agentury Ipsos, letos už chce takto hypotéku na co nejdelší možnou dobu rozložit 48 procent žadatelů.
Zájem o hypotéky neklesá, plánuje ji 13 procent Čechů
S tím, jak zatím stále ještě rostou ceny bytů, a přitom už ovšem nelze získat hypotéku na celou sumu, ale maximálně na 90 procent, a to jen když je alespoň jeden ze žadatelů mladší 36 let, se zvyšuje požadavek bank nejen na vlastní zdroje žadatele, ale i výši měsíčních příjmů. Navíc u zájemců starších 36 let banky poskytnou hypotéku jen na 80 procent ceny.
Například aby si vícečlenná rodina mohla koupit třípokojový byt v Praze nebo Brně za deset milionů korun, musí mít ze svých zdrojů dva miliony.
„K získání osmimilionové hypotéky pak potřebuje celkový příjem alespoň 86 tisíc korun měsíčně u žadatelů do 36 let a u starších 95 tisíc korun měsíčně,“ spočítal Seidler.
Většina domácností závazky splácí, ale čekají se potíže
U splácení na 30 let pak činí splátka při nynějším pětiprocentním úroku kolem 43 tisíc korun měsíčně. To znamená, že jen na splátky jde zhruba polovina příjmu.
Jedná se o modelový příklad směřující spíše k bohatší klientele, protože v současnosti mají podle průzkumu hypotéku nad šest milionů korun jen dvě procenta klientů. Ale těch, co hypotéku teprve plánují, je to u této úrovně už šest procent.
I tak ale lze z tohoto příkladu poměrově dovodit, že banky skončily s „hypotékami na krev“, kdy půjčovaly na celou cenu nemovitosti a žadatel nemusel mít tak velkou příjmovou rezervu.
Hypotéky se prodávají v průměru za 4,88 procenta
Nejběžnější je hypotéka ve výši dvou až tří milionů korun. Má ji 23 procent klientů a toto pásmo plánuje 16 procent zájemců. Nejvíce klientů nyní platí za hypotéku do 20 procent příjmů, ale už 35 procent dotázaných v průzkumu očekává, že to bude 30 procent i více.
Podle únorových statistik je nesplácených úvěrů jen 0,71 procenta. Loni poskytly banky a stavební spořitelny téměř 178 tisíc hypoték, o polovinu víc než v roce 2020.
Klienti méně refinancují
Skutečně nových hypoték, bez refinancovaných úvěrů, bylo loni za 379 miliard korun, což je meziročně o 70 procent více než v roce předcházejícím.
Hypotéky se vloni prodávaly jak nikdy dřív, letos se očekává ochlazení poptávky
„Letos objemy hypoték klesají dvoucifernými tempy. Pokles je koncentrován v refinancovaných úvěrech. Objem skutečně nových hypoték byl za první čtvrtletí meziročně nižší jen o 8,6 procenta,“ shrnul Seidler.
Klienti nyní méně refinancují, protože úrokové sazby rostou u všech bank víceméně obdobně, takže přechod k jiné bance nedává takový smysl jako v časech rekordních poklesů sazeb.
Navzdory dražším hypotékám uvažuje o jejím sjednání 13 procent populace, tvrdí průzkum. Nejoblíbenější zůstává pětiletá fixace. Hypotéku si lidé nejčastěji, v 66 procentech případů, pořizují k financování vlastního bydlení. S velkým odstupem následují rekonstrukce domácnosti (15 procent), nemovitost k pronájmu (devět procent) nebo pořízení bydlení pro děti či rodiče (osm procent).