Článek
Finanční situace českých domácností se rychle zlepšuje. A to i v porovnání s okolními zeměmi východní a střední Evropy, jak ukázal aktuální průzkum Erste Group, České spořitelny (ČS) a společnosti IMAS International.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Údaje aktuálně zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy zaměstnanců rychle rostou už delší dobu, nyní nejvíce od roku 2008. [celá zpráva]
Nynější dobré časy a příznivé vyhlídky mohou řadu českých domácností přimět k vyšší spotřebě včetně nákupů zboží dlouhodobé spotřeby
„Míra nezaměstnanosti v Česku je už delší dobu na historicky nízkých úrovních. Lze proto očekávat, že růst mezd bude i v dalších čtvrtletích pokračovat tempy zřetelně nad růstem produktivity,“ uvedl ekonom Michal Skořepa z ČS.
I podle listopadové prognózy Hospodářské komory bude mít nedostatek pracovních sil vliv i na další růst průměrné mzdy, v roce 2018 stoupne nominálně o 8,6 procenta. [celá zpráva]
Úspory nedokážou zvýšit
Nárůst bohatství domácností se promítá i do jejich útrat. „Nynější dobré časy a příznivé vyhlídky mohou řadu českých domácností přimět k vyšší spotřebě včetně nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Můžeme to chápat mimo jiné jako snahu české populace kompenzovat si omezené útraty v letech recese 2012 až 2013,“ předpověděl Skořepa.
Rostoucí příjmy a zlepšující se finanční situace mnoha českých domácností se však aktuálně neodrážejí v úsporách většiny Čechů. Podle průzkumu si totiž Češi měsíčně odkládají stranou v průměru 88 eur (zhruba 2200 korun).
Sedm z deseti Čechů se dokonce přiznalo k tomu, že v posledních dvou až třech letech nedokázali své měsíční úspory zvýšit. Zhruba polovina z nich spořila stejně, každý čtvrtý dokonce méně.
Výrazně více než Češi měsíčně spoří například Rakušané (v průměru 239 eur, tj. zhruba 6100 korun) nebo Slováci (106 eur, zhruba 2700 korun). Nižší částky spoří například Chorvati, kteří si v průměru měsíčně odkládají 63 eur (1600 korun), Maďaři a Rumuni (53 eur, zhruba 1350 korun) či Srbové (37 eur, zhruba 950 korun).
Za pět let úspory vyšší jen o šest procent
Průzkum ukázal i na alarmující přístup Čechů ke spoření v porovnání s okolními státy v regionu střední a východní Evropy mezi lety 2012 až 2017.
Na konci ekonomické krize v roce 2012 byla průměrná výše měsíčních úspor v regionu 76 eur a Češi si odkládali v průměru 83 eur. Jejich měsíční úspory tak převyšovaly regionální průměr o 9,2 procenta.
V letošním roce Češi měsíčně v průměru odloží 88 eur, zatímco regionální průměr činí 91 eur. Češi si tak každý měsíc uspoří o 3,3 procenta méně, než představuje regionální průměr.
| Průměrné měsíční úspory | |||
|---|---|---|---|
| Země | 2012 | 2017 | Změna |
| Rakousko | 170 eur | 239 eur | 40,6 % |
| Slovensko | 88 eur | 106 eur | 20,5 % |
| Česká republika | 83 eur | 88 eur | 6 % |
| Chorvatsko | 59 eur | 63 eur | 6,8 % |
| Maďarsko | 49 eur | 53 eur | 8,2 % |
| Rumunsko | 39 eur | 53 eur | 35,9 % |
| Srbsko | 43 eur | 37 eur | - 14 % |
| Zdroj: Průzkum ČS, Erste Group, IMAS International | |||
Za uplynulých pět let, od roku 2012 do roku 2017, Češi své průměrné měsíční úspory zvýšili o pouhých šest procent, a to i přesto, že jejich nominální průměrná mzda vzrostla o 19,1 procenta.
Rakušané dokázali ve stejném období své úspory zvýšit o 40,6 procenta, Rumuni o 35,9 procenta a Slováci o 20,5 procenta. Hůře ke spoření v posledních pěti letech přistupovali jen Srbové, jejichž průměrné měsíční úspory v daném období dokonce klesly o 14 procent.
Češi nespoří, ale mají se dobře
I přesto, že v relativních ukazatelích míra měsíčních úspor českých domácností v porovnání s dalšími zeměmi v regionu zaostává, Češi uvádějí, že se mají dobře.
Zhruba u dvou z pěti respondentů (43 procent) se v posledních dvou až třech letech zlepšila jejich celková finanční situace. Jedná se o zdaleka největší počet lidí v porovnání s ostatními zeměmi.
Na Slovensku, které vykázalo vyšší průměrnou měsíční úsporu, připustilo zlepšení finanční situace 30 procent respondentů, v Rumunsku 33 procent, v Maďarsku 23 procent a v Chorvatsku se Srbskem se kladně vyjádřilo shodně 14 procent respondentů.
