Článek
„S napětím sledujeme vývoj událostí v oblasti vymáhání bagatelních pohledávek, mezi které patří i vymáhání pohledávek za jízdu bez platného jízdního dokladu,“ řekl Právu tajemník skupiny Přepravní kontrola ze sdružení Dopravních podniků ČR Milan Hrudka.
Dopravce znepokojilo nedávné usnesení Ústavního soudu, který zamítl odvolání obchodníků s dluhy proti rozhodnutí ústeckého soudu nepřiznat jim vysoké odměny u malých pohledávek.
Dopravní podniky také odmítají připravovanou vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která by měla snížit odměny exekutorů a advokátů a uložit věřitelům povinnost zaslat upomínku.
„Vyhláška negativně ovlivní vymáhání pohledávek z přepravy, což bude mít zásah do veřejných rozpočtů obcí, neboť v rámci závazků veřejné služby je dopravcům poskytována kompenzace z těchto rozpočtů,“ tvrdí Hrudka.
Náklady pro věřitele se zvýší
Podle něho dopravce k odprodeji pohledávek dalším subjektům přiměl tlak obcí na zvyšování efektivnosti vymáhání pohledávek. Sdružení tvrdí, že vyhláška sice sníží vymáhané částky pro dlužníky, ale na druhou stranu se zvýší náklady pro věřitele (dopravce) zasíláním upomínek.
Ministerstvo spravedlnosti novou vyhlášku hájí tím, že chce jen, aby odměny exekutorů a advokátů u jednoduchých sporů a malých částek byly více přiměřené původní výši dluhu.
Stejně tak ústečtí soudci, které podporuje řada jejich kolegů, včetně prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka, je proti tomu, aby tzv. inkasní agentury, ale ve skutečnosti jen překupníci, na stovkových pohledávkách vydělávaly až 800 procent a kvůli tomu zasypávaly soudy hromadnými elektronickými podáními.
Redukce odměn z vymáhání menších pohledávek bude věřitele, včetně dopravních podniků, více motivovat k tomu, aby pohledávky více vymáhaly prostřednictvím svých advokátů, kteří po odeslání upomínky podají na soud návrhy na platební rozkaz či exekuci, a méně je prodávaly spekulantům s dluhy, což vede k neúměrnému prodražení pohledávky pro dlužníka.
I ústečtí soudci nemají problém přiznat odměny žalobci, kdy se jedná o dopravní podnik zastoupený advokátem. Staví se ale proti kupčení s malými pohledávkami.
Platební rozkaz zvládne i sekretářka
„Institut náhrady nákladů řízení nesmí nikomu sloužit jako zdroj zisku. Jeho smyslem je výlučně hrazení důvodně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva v soudním řízení, ne obohacování. Celostátně jde přitom o miliardy,“ sdělil Právu soudce okresního soudu v Ústí nad Labem Jan Tichý.
Zatímco dopravní podnik, pokud pohledávky vymáhá napřímo, zažaluje osm pohledávek jednoho dlužníka jednou žalobou a požaduje náhradu za soudní poplatek ve výši 600 korun, tak inkasní společnost zažaluje každou jednotlivou pohledávku samostatně a vedle soudního poplatku v každé věci požaduje ještě náklady za advokáta.
„Navíc jde většinou o advokáta, který je členem nějakého jejího orgánu, případně přímo jejím zakladatelem, anebo je s ní jinak provázán, z čehož čiší zjevná účelovost takového postupu. Přitom vymáhání těchto pohledávek je extrémně jednoduché a s přehledem jej zvládá administrativní zaměstnanec dopravního podniku bez právnického vzdělání (podání návrhu na elektronický platební rozkaz),“ dodal Tichý.
Někteří advokáti však s tímto názorem nesouhlasí. „Každý kdo o této agendě něco ví, musí potvrdit, jak je v tomto množství náročné administrativně, personálně i právně. Dopravní podniky či třeba nemocnice nemají v žádném případě dost odborníků ani například softwarového vybavení, aby si stokorunové částky účinně vymáhaly vlastními silami,“ sdělil Právu advokát Zbyněk Dvořák, jehož kancelář se těmito pohledávkami zabývá.