Článek
Jsou to totiž právě centrální banky, které svou signalizací dalšího rozvolňování měnové politiky zatím drží finanční trhy nad vodou a přispívají k tomu, že ceny akcií, dluhopisů a komodit pokračují v růstu bez ohledu na zhoršující se situaci v reálné ekonomice.
Již v pondělí promluvil na konferenci na ostrově Rhode Island šéf americké centrální banky (Fed) Ben S. Bernanke, který nenechal nikoho na pochybách, že je společně s kolegy připraven v případě potřeby výrazným způsobem navýšit nákupy státních dluhopisů. Právě touto cestou se snaží centrální banka snižovat již tak velmi nízké úrokové sazby a stimulovat domácnosti, firmy, v konečném důsledku ale i stát, k většímu zadlužování, které má podle názoru některých ekonomů oživit hospodářský růst.
Podobnou cestou se – s větší či menší mírou razance – vydávají i ostatní centrální banky. Nejagresivněji si v tomto týdnu počínala Bank of Japan, která v úterý rozhodla o snížení základní úrokové sazby až na samé dno (0–0,1 procenta). Toto opatření navíc doplnila rozhodnutím, že nakoupí za nově vytvořené peníze státní i firemní dluhopisy za pět biliónů japonských jenů, což je ekvivalentem přibližně 60 miliard dolarů. Ve stejný den pak volnější měnovou politikou překvapila ještě centrální banka Austrálie, která proti původnímu očekávání nezvýšila úrokovou sazbu. Ve čtvrtek pak svou měnovou politiku beze změny ponechaly také Evropská centrální banka a Bank of England.
"Levné peníze" tlačí ceny vzhůru
Právě politika „levných peněz“ je v posledních týdnech jednou z hlavních příčin růstu cen téměř všech finančních aktiv, se kterými lze na trzích obchodovat. Rostou přitom nejen ceny akcií a dluhopisů, ale výrazného zvýšení se v poslední době dočkaly také ceny komodit. Například cena ropy vzrostla od začátku září o 10 procent. Během stejného období pak přidala měď 11 procent, zatímco cena dalších průmyslových kovů, jako je nikl a paladium, stoupla dokonce o 20 procent.
Výrazného růstu se dočkaly také ceny zemědělských plodin (kukuřice 13 procent, rýže 11 procent, cukr 30 procent) a drahých kovů (zlato 6 procent, stříbro 15 procent). To vše v situaci, kdy americká ekonomika opět zpomaluje, problémy se dostavily také do Japonska a zpomalení ekonomického růstu začíná být patrné i v eurozóně a Británii.
Koruna zatím růst dolarových cen pomáhá tlumit
Prudký nárůst dolarových cen z minulých týdnů by však český spotřebitel neměl pocítit tak tvrdě jako spotřebitelé ve Spojených státech. Během stejného období totiž česká měna dokázala vůči dolaru zpevnit o 10 procent, což je z části výsledkem zatím pozitivní nálady na finančních trzích, v kombinaci s odlišnou měnovou politikou České národní banky.
Ta, na rozdíl od amerického Fedu, zatím další rozvolňování měnové politiky nesignalizuje, když na jejím posledním zasedání dokonce vrchní ředitelka Eva Zamrazilová zvedla ruku pro okamžité zvýšení úrokové sazby. K názoru, že sazby spíše porostou, než aby dále klesaly, se navíc pozvolna přiklání také další členové Bankovní rady. Koruna si na páru s americkým dolarem proto vedla dobře i v tomto týdnu, když se během odpoledního obchodování prodávala za 17,57 koruny, kde se naposledy pohybovala koncem minulého roku.