Článek
Náklady na bydlení jsou v České republice druhé nejvyšší v Evropské unii (EU). Vyplývá to z údajů Sdružení nájemníků ČR.
„Vyšší náklady na bydlení mají pouze v Dánsku. Tam je ale jiný spotřební koš, tedy výrazně levnější potraviny a spotřební zboží vzhledem k příjmu,“ uvedl Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR.
Již nyní vydává většina seniorů žijících v nájemních bytech většinu svého důchodu na náklady spojené s bydlením.
Dodal, že nejhorší situace je ve větších městech nad 50 tisíc obyvatel. Právě tam totiž náklady na bydlení překračují dvě pětiny z celkových příjmů domácnosti. Tuto hranici přitom EU považuje za známku předraženého nájemného.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Stárnutí se v Česku začíná prodražovat |
Nejohroženější skupinou jsou podle expertů osamocení senioři, kterých u nás podle posledního sčítání lidu žije přes 177 tisíc v nájemních bytech. Nejvíce - zhruba 30 tisíc - bydlí v Praze, přes 10 tisíc seniorů žijících v samostatné domácnosti nájemního bytu pak eviduje Brno.
„Již nyní vydává většina seniorů žijících v nájemních bytech většinu svého důchodu na náklady spojené s bydlením. Vzhledem k tomu, že mnozí nejsou schopni si v případě zvýšení nájmu zajistit vyšší příjem, může to pro ně znamenat vážné finanční a často i existenční problémy,“ dodal Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe.
Nájmy se zvýšily až několikanásobně
Za problematický považují odborníci především zákon o jednostranném zvyšování nájemného z roku 2006, který znamenal skokový růst nájemného v nájemních bytech.
Z loňské konference o sociálním bydlení, kterou pořádala Rada seniorů ČR (RS), vyplynulo, že v hlavním městě se mezi lety 2006 až 2012 cena nájemného na metr čtvereční průměrně navýšila až čtyřikrát, tedy z 37 korun na téměř 150 korun.
U příspěvku na bydlení uplatňují některá pracoviště Úřadu práce v rozporu se zákonem majetkový test.
Výše důchodu se však v Praze ve stejném období zvýšila podle zjištění RS pouze 1,3krát.
Ceny nájmů navíc vzrostly i v dalších letech. Například v roce 2014 došlo k navýšení nájemného v celostátním průměru o jeden procentní bod.
Malé byty pro seniory nejsou
Pomoc státu, kterou mohou senioři v případě, že nezvládají náklady na bydlení, využít, však není podle odborníků dostatečná. Na doplatek na bydlení mají nárok pouze senioři s příjmy do 3575 korun měsíčně. Tuto podmínku splňovalo v roce 2014 dle údajů RS pouze zhruba 13 tisíc lidí.
Také vyplácení příspěvku na bydlení je problematické. „U příspěvku na bydlení uplatňují některá pracoviště Úřadu práce v rozporu se zákonem majetkový test. Normativy na bydlení jsou plošné často pro celá města a není řešen náklad na konkrétní byt, ale na průměrné hodnoty přiměřeného bytu,“ upozornil Taraba.
Nejohroženější skupinou jsou nemocní senioři, kteří mají omezené příjmy, ale jejich náklady se vzhledem k nutnosti zajištění zdravotních pomůcek, léků, a případně i sociální nebo zdravotní péče zvyšují.
Dodal, že pokud senior překračuje normativní náklady na bydlení pro byt o normativně stanovené velikosti (38 m² pro jednu a 52 m² pro dvě osoby), ztrácí na příspěvek nárok. Senioři tedy paradoxně doplácejí na to, že žijí ve velkých bytech s vysokými náklady.
Menší byty, které by mohly být řešením obtížné finanční situace některých seniorů, však obzvláště ve městech chybějí. Z konference o sociálním bydlení vyplynulo, že převis poptávky po malometrážních bytech se pohybuje kolem 26 procent. Za rovnovážné prostředí je přitom v EU považován čtyř až sedmiprocentní převis nabídky nad poptávkou.
Pouze v Praze tak chybí více než 12 tisíc malometrážních bytů, zhruba pět tisíc jich schází v Brně, více než čtyři tisíce malých bytů postrádá Ostrava.
Senioři se tak mohou v krajních případech dostat i do dluhové pasti. „Nejohroženější skupinou jsou nemocní senioři, kteří mají omezené příjmy, ale jejich náklady se vzhledem k nutnosti zajištění zdravotních pomůcek, léků, a případně i sociální nebo zdravotní péče zvyšují,“ upozornil Kunc.
