Celoživotní úspory si doma ve slamníku schovává už málokdo, výrazně roste obliba spořicích účtů

Celoživotní úspory má doma skutečně jen zlomek populace, ukázal aktuální průzkum agentury Response:Now pro Garanční systém finančního trhu (GSFT).

Téměř tři pětiny lidí (56 procent) se sice přiznaly k tomu, že doma nějakou tu hotovost mají, ale jedná se většinou jen o menší částky. Více než třetina (36 procent) má doma v šuplíku maximálně pět tisíc korun, každý šestý pak sumu do 50 tisíc korun.

Vyšší částky si pak doma schraňuje jen zlomek populace, dva lidé ze sta se přiznali k částce do 100 tisíc korun a necelé procento lidí (konkrétně 0,7 procenta) pak k částce vyšší než 100 tisíc korun.

„Z toho nám vyplývá, že lidé chtějí mít peníze v bezpečí. A proto si zbytečně velké obnosy nenechávají doma. Pokud si své úspory uloží do banky, stavební spořitelny nebo družstevní záložny, vztahuje se na ně zákonné pojištění vkladů. Tato garance bezpochyby pomáhá tomu, že lidé finančním institucím důvěřují stále více,“ uvedla Renáta Kadlecová, ředitelka GSFT trhu s tím, že od roku 2017 se důvěra v bankovní instituce zvýšila o pět procentních bodů (84 procent v roce 2017, 89 procent nyní).

A kam nejčastěji lidé přesouvají své volné finanční prostředky? Průzkum ukázal, že výrazně vzrostla obliba spořicích účtů. Zatímco před pěti lety je využívaly dvě pětiny Čechů, v současné době jsou to témě dvě třetiny.

„Spořicí účet je oblíbený finanční produkt k flexibilnímu uložení finančních prostředků. Většinou se na něj nevztahují žádné podmínky, za jakých je možné úspory vybírat, jako je tomu třeba u termínovaných vkladů. V posledních měsících se navíc zvýšila úroková sazba, kterou se úspory na účtu úročí,“ upozornila Kadlecová.

Podle průzkumu se Češi při výběru banky zajímají především o pověst a důvěryhodnost dané instituce (81 procent), ale i výši poplatků (80 procent) a nabízenou výši úroků nebo výnosů z investice (79 procent).

Dalšími důležitými atributy, které mají vliv na rozhodování, jsou výše rizika, která je spojená s investicí (77 procent) a fakt, zda se na produkt, kam člověk své peníze ukládá, vztahuje zákonné pojištění (76 procent).

„Z hlediska pojištění vkladů doporučujeme sledovat, zda je finanční produkt, kam lidé své peníze ukládají, pojištěn. Informace o tom získají lidé přímo od dané finanční instituce, která je povinna klienta o pojištění nabízeného produktu informovat, anebo na webu Garančního systému. Důležité je také vnímat limit pojištění vkladů – ekvivalent 100 tisíc eur. Pokud mají lidé k uložení více než 100 tisíc eur, doporučujeme tuto částku rozdělit mezi více finančních institucí – tak, aby se limit pojištění vkladů vztahoval na celou výši částky,“ doporučila Kadlecová.

Sídlo v České republice je důležité pro 53 procent lidí, podle doporučení známých se řídí 37 procent oslovených.