Byty před vypuknutím epidemie zdražily

Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, která zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Šedesátimetrový byt tak vyšel v průměru na skoro čtyři miliony korun. V prvním čtvrtletí letošního roku byla nejdražší Praha (88 100 korun za metr čtvereční), nejlevnější Ústí nad Labem (21 000 Kč/m2). Právě v Ústí ale byty nejvíce meziročně zdražily (o 31,3 procenta), ceny rostly svižně i ve Zlíně (o 25,4 procenta) a Praze (o 13,4 procenta).

Ceny stouply ve všech krajských městech, nejméně v Hradci Králové (o tři procenta) a Olomouci (o čtyři procenta).

„Celkově se v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo více než 5700 bytů za více než 23 miliard korun,“ řekl Petr Hána z Deloitte. Nejvíc se prodávaly byty z novostaveb v Praze a Brně. V porovnání s předchozím čtvrtletím vzrostly ceny v ČR v průměru o 3,2 procenta. Nejvíce, o 16,3 procenta, stouply v Ústí, v Plzni to bylo o 11,5 procenta. Naopak v Liberci ceny o 5,5 procenta klesly. V Karlových Varech stagnovaly.

„Vzhledem k pandemii koronaviru došlo na přelomu prvního a druhého čtvrtletí letošního roku k zamrznutí realitního trhu. V zemích, kde výrazně vzroste nezaměstnanost a lidem se začne zhoršovat životní úroveň, lze předpokládat, že dojde k poklesu cen nemovitostí. Existují však země, jako je ČR, kde přetrvává chronický nedostatek nemovitostí vzniklý kvůli špatným stavebním předpisům. V těchto zemích dojde pouze ke stagnaci cen nemovitostí, které se velmi rychle vrátí k růstu,“ řekl Právu ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle České národní banky byly ceny nemovitostí ke konci loňského roku nadhodnocené o 15 až 25 procent. Vzhledem k růstu cen nemovitostí v prvním čtvrtletí letošního roku došlo k dalšímu přifouknutí bubliny na realitním trhu.

„Dlouho očekávané splasknutí bubliny nemusí nastat, protože stimulační opatření zaplavila ekonomiku penězi, které mohou nakonec skončit na realitním trhu,“ dodal Křeček.

Podle posledních dat Eurostatu meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí dosáhl 9,5 procenta. Rychleji než v tuzemsku zdražily nemovitosti třeba na Slovensku nebo v Polsku, ze všech zemí EU mírně meziročně zlevnily jenom v Maďarsku (o 1,2 procenta).

„Nástup koronakrize zasáhl i do vývoje realitního trhu, i když v tuto chvíli není vůbec jasné, jak moc. Přece jen různá zpoždění v realizaci obchodů, uzavírání hypoték a podobně budou statistiky ještě nějaký čas zkreslovat, nicméně určité ochlazení trhu je stále pravděpodobné. Už proto, že ceny jsou naprosto rekordní anebo atraktivita spekulativních nákupů ze strany cizinců nebo podnikatelských nákupů stimulovaných rozvojem Airbnb je značně zrelativizovaná,“ komentoval to analytik ČSOB Petr Dufek.

Narážel přitom na situaci, kdy byty pronajímané turistům zůstaly neobsazené a například v centru Prahy došlo ke snížení cen nájemného.

Při poklesu příjmů kvůli koronakrizi a zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték v bankách je pro Čechy obtížnější stále dražší nemovitosti získat nebo v nich platit nájemné. Vládní sociální demokracie proto hledá recepty, jak bydlení učinit dostupnější. Už před vypuknutím epidemie mj. zvažovala, že stát by mohl zakročit pomocí regulace nájemného.

Před několika dny pak ČSSD přišla s návrhem, že obce by měly mít při povolování výstavby bytů právo od developerů žádat až čtvrtinu nových bytů pro svoje účely. Obce by developerům za byty platily pouze nákladovou cenu, zákon by měl podle ČSSD snížit ceny bytů až o třetinu.

„Zákon by umožnil obcím založit veřejně prospěšnou společnost, která by si vzala úvěr na výstavbu. Zájemci o bydlení by si naopak hypotéku nebrali. Podporu budeme shánět v koalici i u ostatních stran. Rádi bychom, aby ho Sněmovna schválila do konce volebního období. Prakticky 30 let jsme v této oblasti zaspali. Někdo s tím výkopem přijít musel,“ uvedl poslanec ČSSD Jan Birke.

Při návrhu zákona se podle něj poslanci soc. dem. inspirovali v Rakousku a Velké Británii. Většina ekonomů je však k návrhu zákona skeptická, ceny bytů by podle nich nesnížil.

Dlouhodobým problémem ČR je velký nedostatek sociálních bytů. Například Praha jich provozuje zhruba dva tisíce z celkového počtu 31 tisíc obecních bytů. Pro srovnání třeba německý Mnichov disponuje dvěma městskými dceřinými firmami na výstavbu bytů, které spravují asi 64 tisíc bytů a neustále pracují na nových vlastních stavebních projektech.

„Tyto dvě stavební firmy představují důležitý nástroj, díky němuž je město akceschopné a může na trhu s byty působit samostatně, regulovat vývoj nájmů ve vlastním bytovém fondu a vystupovat jako stavební subjekt. Ročně má v oblasti dotovaných bytů vzniknout celkem přinejmenším dva tisíce nových bytů, které jsou poskytovány speciálně skupinám s nízkými příjmy,“ uvedl loni v říjnu na semináři v Praze Martin Klamt, který se v Mnichově podílí na územním a bytovém plánování.

Soukromí investoři se v Mnichově musejí také v rámci povolení stavby městem zavázat, že na jejich pozemcích bude alespoň 30 procent vznikajících bytových jednotek spadat do kategorie dotovaného bydlení a dalších 10 procent do kategorie bydlení s regulovaným nájemným. Vedle toho se investoři musejí podílet na nákladech na stavbu sociální a technické infrastruktury, jako jsou základní školy, silnice nebo zelené plochy.