Článek
Na zaplacení dlužných energií a s tím spojených dalších poplatků pak kvůli několika neplatičům v domě často padne celý fond oprav a už nezbývá na rekonstrukce.
„Situace s vymáháním pohledávek, které vznikají při užívání bytů, jsou stále horší. Praxe je taková, že při zpeněžení bytu dlužníka v exekučním řízení mají při rozdělování takzvané podstaty přednost hypoteční banky a pohledávky zajištěné zástavním právem. Přitom možnost zástavy nám byla novou legislativou odebrána,“ řekl Právu předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Jiří Bárta.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zaplatí ještě náklady na exekuce
Pohledávky z hypotečních úvěrů a ostatní zajištěné pohledávky bývají v drtivé většině natolik vysoké, že na správce bytových domů, tedy bytová družstva (BD) a společenství vlastníků jednotek (SVJ) nezbývá k rozdělení nic, dokonce ani na náhradu nákladů spojených s absolvovaným soudním a exekučním řízením.
„Znamená to tedy, že ztrátu, která v bytovém společenství takto vznikne, musí uhradit ostatní uživatelé bytů v domě. Nejvíce ohroženi jsou právě vlastníci bytů ve společenstvích vlastníků. Fakticky se z nich stávají ručitelé za případné dluhy svých sousedů, které často ani neznají,“ upozorňuje Bárta.
„Ještě horší situace je v u nás hojně používaném osobním oddlužení. Já jsem nikomu nepůjčil, neživím se půjčováním – a mám zároveň za někoho uhradit dvě třetiny jeho dluhů?“ podivuje se Bárta nad benevolencí, s jakou soudy na úkor věřitelů, tedy i sousedů v domech odpouštějí dluhy neplatičům, kteří požádají o osobní bankrot.
„Hlavně v sociálně slabších regionech najdete bytové domy, jejichž platící obyvatelé už nestačí platit úhrady za služby související s užíváním bytů či bytových jednotek neplatících uživatelů,“ potvrdil Právu předseda představenstva SBD Praha Martin Kroh.
Podle něho pak často dochází k překvapení, že není dům z čeho opravovat, protože všechny naspořené peníze ve fondu oprav se místo na rekonstrukci použijí na zaplacení základních služeb, bez nichž lze byt jen těžko užívat (teplo, voda, elektřina společných částí, odpad).
Desetina dluhů rovnou do koše
„Stát se široce zabývá sociálním bydlením, ale přitom mu pod rukama hoří půda v družstevním bydlení. Stačí se podívat do Mostu, kde bytová družstva před sebou hrnou neřešené letité pohledávky i v desítkách miliónů korun. Lze odhadovat, že celkové pohledávky v družstevních domech všech velkých organizací sdružujících bytová družstva už dávno překročily hranici půl miliardy korun,“ odhadl Kroh.
SČMBD odhadl, že z jím prověřovaných 300 miliónů pohledávek je od počátku téměř desetina rovnou nevymahatelná.
Pokud neplatí družstevník, družstvo ho může vyloučit ze svých řad a pak po něm dlužné nájemné vymáhat pomocí návrhu na vydání platebního rozkazu, jenž lze následně vymáhat exekučně.
Družstvo má šanci na úspěch, jen pokud jedná neprodleně a jestliže dlužník už neutekl do osobního bankrotu. U soukromých vlastníků bytů je vymáhání těžší.
Soudy? Zoufalost
Jaké jsou praktické zkušenosti s vymáháním společných poplatků v domech? Navýsost zoufalý obraz tzv. právního státu. Soudy si to přehazují z jednoho patra justice do druhého, navíc každý soudce či vyšší soudní úředník rozhoduje jinak.
„Soudy se mezi sebou přou o příslušnost a nechtějí obecně tuto problematiku příliš rozhodovat. Po judikátu Nejvyššího soudu se soudy přou o otázku věcné příslušnosti, zda ji budu rozhodovat obvodní, či krajské soudy. Jiným způsobem navíc rozhodují soudy na Moravě a jiným v Čechách,“ potvrdila Právu právnička Bohdana Hejduková, spolupracující s portálem www.pravnigramotnost.cz.
Dochází podle ní i k tak absurdním situacím, kdy ve stejný čas podávala dva návrhy na platební rozkaz k témuž soudu. „Jeden soudce téhož obvodního soudu v řádu měsíců již rozhodl, druhý žalobu postoupil pro věcnou nepříslušnost k rozhodnutí Vrchnímu soudu. Takže dva principiálně totožné spory, které se začaly řešit v rozmezí jednoho měsíce, jsou na tom tak, že jeden byl po několika měsících ukončen, ten druhý i po více než dvou letech stále ještě pokračuje a není v něm jasno,“ ilustruje neschopnost justice nastolit právo v reálném čase Hejduková.
Vrchní soud případ nakonec vrátil zpět, dodala.