Brigádníci by neměli zapomínat na daně

„Vzhledem k tomu, že studenti obvykle pracují jen několik měsíců v roce, nevyčerpají slevu na poplatníka nebo i slevu na studenta v plné výši a prostřednictvím daňového přiznání mají možnost získat přeplatek na dani. Daním je třeba věnovat pozornost i z jiného důvodu. Některým brigádníkům totiž povinnost podat daňové přiznání přímo vzniká a často o tom ani nevědí,“ upozornila Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath.

Sleva na poplatníka daně z příjmu je nejčastějším důvodem pro vznik daňového přeplatku u brigádníků. Nárok na zvýhodnění, které činí 24 840 korun za rok, totiž vzniká automaticky všem a lze jej čerpat v plné výši bez ohledu na to, kolik měsíců poplatníci pracovali.

„Zvýhodnění obvykle uplatňuje zaměstnavatel měsíčně ve výši 2070 korun, pokud brigádník u daného zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka k dani z příjmu. Vzhledem k tomu, že většina studentů si vydělává na brigádách jen několik měsíců v roce, neuplatní slevu na poplatníka v plné výši a vzniká jim tak přeplatek na dani,“ uvedla Kleinová a doporučila ihned po ukončení brigády požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech.

Vůbec nejčastějším typem pracovněprávního vztahu v případě brigády je dohoda o provedení práce. S jedním zaměstnavatelem ji mohou brigádníci uzavřít maximálně na 300 hodin ročně. Nicméně mají možnost uzavřít ji s libovolným počtem zaměstnavatelů.

Pokud se brigádníci rozhodnou pracovat na tento typ dohody pro více zaměstnavatelů, neměli by podle Kleinové zapomínat, že prohlášení poplatníka k dani z příjmu nesmějí mít podepsané u více zaměstnavatelů současně.

Z příjmu na základě dohody o provedení práce je strhávána buď zálohová, nebo srážková daň.

„Zálohová daň je z příjmu brigádníků odváděna tehdy, pokud mají podepsané prohlášení poplatníka k dani z příjmu, případně pokud prohlášení poplatníka podepsané nemají a měsíční odměna je nad 10 tisíc korun. Pokud prohlášení nepodepíšou, odvádí za ně zaměstnavatel 15procentní srážkovou daň,“ uvedla Kleinová.

Po skončení roku má brigádník, jehož příjem byl zdaněn srážkovou daní, možnost podat daňové přiznání, ve kterém bude uplatněna základní sleva na poplatníka (případně i sleva na studenta) a sražená daň bude započtena na daňovou povinnost. V případě zálohové daně mohou poplatníci získat přeplatek, když pracovali pouze po část roku a neuplatnili tak slevu na poplatníka v plné výši.

Hranice 10 tisíc korun je pak rozhodující také u odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. „Pokud je totiž výdělek nižší, není z něj pojistné odváděno. V případě, že ale přesáhne 10 tisíc korun, musí už brigádníci s odvody na pojistné počítat,“ zdůraznila Kleinová.

Vedle toho, že si mohou v některých případech brigádníci podat daňové přiznání, aby získali daňovou vratku, nastávají také situace, kdy tak učinit musí. Podle Kleinové je tomu tak vždy, když má student více zaměstnavatelů souběžně.

„V případě souběhu více dohod o provedení práce mohou nastat dvě situace, kdy brigádníkům vzniká povinnost podávat daňové přiznání. Zaprvé, pokud u jednoho zaměstnavatele podepíší prohlášení a u druhého jejich výdělek přesahuje 10 tisíc korun. Druhým případem je pak situace, kdy pracují pro více zaměstnavatelů, u kterých nemají podepsané prohlášení a jejich výdělek přesahuje 10 tisíc korun u každého z nich,“ upozornila Kleinová.