Článek
I druhý květnový týden byl na světových burzách naplněn nebývale prudkými cenovými výkyvy.
Již v pondělí totiž rostly akciové indexy v Evropě častokrát i o deset a více procent a značného růstu se dočkaly také indexy v USA. Obchodníci kvitovali výstup z víkendového summitu zemí EU v Bruselu, který se protáhnul až do pondělního rána. Na jeho konci bylo schválení záchranného plánu ve výši 750 mld. EUR, které společně poskytnou eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Z těchto finančních prostředků by do dalších let mohly čerpat členské státy eurozóny, které se dostanou do problémů s financováním svých rozpočtů.
Svou troškou do mlýna navíc přispěla také evropská centrální banka, která oznámila, že začne s nákupy dluhopisů těchto problémových států, aby ulevila tlaku, kterému byl v minulém týdnu dluhopisový trh vystaven.
Úsilí, které eurozóna investovala do snahy uklidnit nervózní trhy, neslo své ovoce. Akciové indexy zamířily opět do zelených čísel a zlikvidovaly valnou část ze ztrát, které nabraly během minulého týdne. Poptávka stoupla také po státních dluhopisech problémových evropských zemí. Zatímco ještě začátkem května muselo Řecko platit za desetiletou půjčku až 13 %, koncem tohoto týdne klesla požadovaná úroková míra na 7,5 %. I přes viditelné zklidnění napětí, ale úleva nepotkala všechny trhy.
Zatímco cena akcií i dluhopisů v Evropě narůstala, evropská měna se i v tomto týdnu dostala pod silný prodejní tlak. Důvodem je skutečnost, že plán eurozóny pouze rozptýlí rizika slabších zemí napříč celou eurozónou, zatímco neřeší skutečné jádro problému, kterým jsou příliš vysoké nároky zemí eurozóny na dluhové financování.
Eurozóně jako celku tedy definitivní vysvobození z problémů nepřináší, díky čemuž se v pátek evropská měna propadala až na své čtrnáctiměsíční minimum k ceně 1,25 USD za euro. Dolar tedy i po summitu EU pokračuje ve svém pětitýdenním nepřetržitém růstu a jen v tomto roce již na páru s eurem dokázal zpevnit o více než 13 %.
Situaci na mezibankovním trhu se uklidnit nepodařilo
O tom, že veškeré problémy v Evropě ještě nejsou zažehnány, leccos vypovídá také pokračující nárůst nedůvěry mezi bankami. Ten se projevuje růstem úrokových sazeb na mezibankovním trhu, tedy sazeb, za které si banky vzájemně půjčují finanční prostředky. Ty začaly opět stoupat v polovině dubna a jejich růst se nezastavil ani v tomto týdnu.
Důvodem je obava ze ztrát, které by banky mohly utrpět díky své expozici vůči zemím jako Řecko, Portugalsko, Irsko, nebo Španělsko. Této situace jsou si velmi dobře vědomi také obchodníci, kteří proto zůstávají velmi ostražití. I z tohoto důvodu proto akciové indexy nenavázaly na pondělní raketový růst a koncem týdne začaly dokonce opět ztrácet.
Příští týden nabídne několik velmi zajímavých ekonomických dat. V Evropě budou zveřejněny výsledky německé důvěry investorů, aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb eurozóny, nebo britské maloobchodní prodeje.
Spojené státy zveřejní výsledky z trhu s bydlením a velmi zajímavý bude i zápis z nedávného zasedání americké centrální banky, která znovu ponechala úrokové sazby beze změny. Tím hlavním však bude opět situace v Evropě. Ta dosud stále zneklidňuje obchodníky, a dokud eurozóna nepřijde se skutečně věrohodným plánem, jak vyřešit obrovský nepoměr mezi rozpočtovými příjmy a výdaji většiny členských zemí, důvodů k obavám na trzích může existovat i nadále celá řada.