Boháček: Zpožděné žádosti o penze jsme už v zásadě všechny vyřídili

Sociální správa se od loňska potýká s náporem žadatelů o důchod. Nějaký čas čekaly na vyřízení po zákonné lhůtě 90 dnů tisíce lidí. Ministr práce Marian Jurečka slíbil, že do konce října se vše vyřeší, ale zkraje listopadu zbývalo 800 případů bez mezinárodních prvků k vyřízení. Pak jste přiznali, že průměrná doba vyřízení je o pouhý den kratší, než je zákonný limit…

Tady je potřeba rozlišovat. Měli jsme skupinu případů, o nichž jsme věděli, že je musíme už vyřídit. Ty jsme v zásadě všechny prošli do konce října u vnitrostátních důchodů, kde vyřizování má celkem jasné schéma a nevyžaduje součinnost se zahraničím.

Nikdo ale neřekl, že v říjnu budou vyřizovány v devadesátidenní lhůtě všechny případy. Šlo o to, abychom po říjnu byli schopni garantovat to, že pokud je nějaký případ ve statistikách po této lhůtě, je tam po právu. A za tím si stojíme, že všechny případy, které jsou dnes evidované nad devadesát dnů, jsou takto evidované po právu.

To znamená, že je to otevřený případ, o kterém víme, že trvá déle, protože tam ještě probíhá došetření. V praxi se může často došetřovat i na Slovensku, i to jsou dnes důchody s mezinárodním prvkem.

Když to zjednodušíme, tak můžeme říct, že tam, kde to vyřešit lze a všechny doklady jsou k dispozici, vyřízeno je?

Ano.

Byl ten nápor žadatelů kvůli výhodnosti předčasného důchodu skutečně tak veliký?

V posledním čtvrtletí loňska došlo k extrémnímu nárůstu počtu žádostí o předčasný důchod. Ten nárůst byl v desítkách procent týdně, přičemž se nejednalo jen o ty, kteří přišli sepsat žádost, ale také o ty, kdo se hlásili o formulář uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění s tím, že mohou žádost sepsat později.

Značná část žádostí směřovala k takzvané výpočtové zamítačce, což je v podstatě situace, kdy o důchod sice žádám, chci rozhodnutí, ale nechci ještě důchod vyplácet. Ten si chci nechat vyplácet, až když ukončím pracovní kariéru. To pak ale musí znovu proběhnout výpočet důchodu a musí se znovu vydat rozhodnutí. Kvůli tomu došlo k většímu zatížení našich personálních kapacit a lhůty se prodloužily.

Když totiž jinak drtivá většina žadatelů přichází s tím, že chce odejít do penze a chce si důchod nechat rovnou vyplácet, pak je systém připraven, přiměřeně automatizován a prodlení nejsou. Ale my jsme za poslední čtvrtletí roku 2022 obdrželi přes 85 tisíc žádostí.

Takže vám pak „dobíhaly“ ty formuláře a k tomu se letos rozjelo i druhé kolo, kdy se ještě úplně nevědělo, jak to s předčasnými důchody dopadne s ohledem na inflaci i zpřísňování podmínek vládou…

Přesně tak. Jednak to byly běžné žádosti sepisované na okresních správách, k tomu zhruba 40 tisíc žádostí o uplatnění nároku, které fakticky byly ještě z předchozího roku, a zde bylo nutné žádost sepsat. Ten nápor byl zejména v prvním čtvrtletí, ale pokračoval i do druhého. A o prázdninách a zejména pak v září přicházeli klienti, kteří měli pocit, že když nepožádají o předčasný důchod teď, tak přijdou o nějakou výhodu, což už tak úplně nemuselo být, jelikož se měnily podmínky.

Provést konzultace s orientačním výpočtem a vysvětlovat klientovi, jestli to pro něj je výhodné, anebo není, znamená samozřejmě pro naše zaměstnance mnohem větší zátěž než víceméně automaticky sepisovat či vyřizovat ve standardní době běžné žádosti.

Nemají ale lidé ze zákona nárok na to, požádat jednou za rok o informativní osobní list důchodového pojištění?

Ano, ten nárok máte jednou za rok a my ho musíme poskytnout do 90 dnů. To vám ale neposkytne veškeré informace. Třeba jakým způsobem se vám to, co je evidováno jako doba pojištění nebo vyměřovací základ, promítá konkrétně do vašeho důchodového nároku. Nedozvíte se tam jednoduše, jaký je váš důchodový věk, ani například, které děti se pro jaký účel započítávají a které třeba ne.

Pokud ale klient přichází s tím, že se jde zeptat, jestli má na důchod nárok a co to pro něj bude znamenat, když do něj půjde, nebo nepůjde, jestli to bude, nebo nebude výhodnější, tak to vyžaduje úvahu minimálně v tom, že někdo musí provést orientační výpočet. Přičemž ale klient většinou nežádá jen o jeden výpočet. Chce vědět, jak to bude, když půjde do důchodu například za tři roky, nebo za pět let.

Problém je ale v tom, že úplně nevíme, co bude za pět let, protože neznáme budoucí ekonomický vývoj. V tu chvíli je potřeba klientům vysvětlit, že když půjdou do předčasného důchodu, tak je to nevratné, že do něj jdou za nějakých podmínek a že v situaci, kdy by se náhodou stalo, že by pro ně bývalo výhodnější odejít do řádného důchodu, už to nejde vrátit.

Nicméně i ministerstvo práce na výhodnost předčasných důchodů upozorňovalo. Skutečně to nešlo, připravit se na ten nápor?

Konkrétní informace jsme k dispozici v žádném velkém předstihu neměli. Víme, že výhodnost předčasných důchodů byla do značné míry daná vývojem ekonomiky, to znamená růstem cen i mimořádných valorizací, které proběhly loni, takže někdo to predikovat možná mohl, nikoli však konkrétně. Predikovat chování společnosti je ale dost složité.

Nemohli jsme jednoduše v dubnu nebo v červnu vědět, že k nám přijde obrovské množství klientů zažádat si o předčasný důchod, a už vůbec ne, jak velké. Jestli přijde devět, nebo devadesát či snad sto tisíc lidí.

Typicky lidé přicházejí na okresní správu s předstihem, nepřicházejí si o důchod žádat zpětně až v březnu nebo v dalším termínu. Přijdou třeba v listopadu, když mají důchodový věk v únoru nebo březnu. Ale něco jiného je skupina klientů, kteří mají důchodový věk v podstatě v průběhu následujících tří, nebo dokonce pěti let.

Bavíme se o relativně velké skupině s vizí, že to pro ni bude finančně výhodné. Jestli to tak opravdu definitivně bude, to je otázka. Na rovinu říkám, že to nejsme schopni jednoduše říct. Jen těžko můžete odhadovat, kolik takových lidí se na vás s dotazem obrátí a jak se to zkoncentruje do jednoho momentu.

Budou podle vás lidé dál odcházet do předčasné penze i přes zhoršení podmínek pro ně?

Jsem přesvědčen, že se vrátíme do stavu, ve kterém jsme byli před tou extrémní vlnou. To znamená, že do předčasného důchodu budou odcházet ti, kdo ho potřebují, a nebude to pouze jejich ekonomické rozhodnutí.

Smyslem předčasných důchodů je řešit situaci klienta, který z nějakého důvodu už není schopen dál pracovat, uplatnit se na trhu práce, a vytvořit mu podmínky pro to, aby do penze mohl odejít dřív. Důvod může být typicky ten, že se mu zhoršil zdravotní stav. Faktorů je ale celá řada. Třeba žena odchází do předčasného důchodu, protože chce pečovat o vnoučata.

Žádosti o penzi podle vás často brzdí to, že nemáte veškeré potřebné informace, abyste mohli vydat rozhodnutí. Na co by si lidé měli dávat pozor? Jsem čtyřicátník, ale s vědomím toho, že jednou půjdu do penze, co bych si měl teď ohlídat?

Co nejvíc komplikuje vyřízení žádosti, jsou chybějící doby pojištění. Dnes platí obecná podmínka 35 let pojištění. Pokud ji nesplňujete, tak nárok na důchod nemáte. To je potřeba doložit. Pokud na to máte doklady, je to výborné. My s nimi můžeme pracovat a promítnout to do rozhodnutí o důchodu.

To je mimo jiné hlavní důvod, proč jsme spouštěli důchodovou aplikaci, aby se každý mohl podívat, co o něm dnes správa ví, co máme v evidenci a co případně chybí. Aby to každý mohl začít řešit zavčas a neřešilo se to v momentě, kdy přichází na správu a dozvídá se, že mu hrozí to, že na důchod nebude mít vůbec nárok.

U pozůstalostních důchodů se zase u úmrtí v zahraničí stává, že chybí úmrtní list a my to potřebujeme došetřit k přiznání důchodu. Jinak se to negativně promítne do vdovského a sirotčích důchodů.

Z hlediska doby pojištění, o jaké situace jde nejčastěji? Je to dané tím, že lidé pracovali načerno, anebo tam chybí třeba doba studia?

Studium to tak úplně nekomplikuje, ale práce načerno je samozřejmě situace, kdy dobu pojištění nemáte a vůbec ji nelze započítat. To se týká i lidí, kteří pracují na nepojištěnou dohodu.

Pak jsou tu OSVČ, které přicházejí v předdůchodovém věku žádat o důchod, a ukáže se, že třeba deset let neplatily a nebyly ani přihlášeny. Pokud tu dobu chtějí dopočítat, aby získaly nárok na důchod, tak to pro ně znamená velký jednorázový výdaj na pojistném plus penále.

Jinak se ale typicky jedná o situace, kdy z nějakého důvodu došlo k chybě u zaměstnavatele, nesplnil svoji povinnost a neposlal nám o zaměstnanci informaci. Anebo se mohla stát chyba i u nás, protože jsme informaci dostali, ale z nějakého důvodu ji nezpracovali, což se dnes děje digitálně.

Všechno je pak potřeba došetřit. Pokud zaměstnavatel stále existuje, je to jiné, než když už třeba zanikl. Pokud zanikl a už je to delší doba, tak musíte dohledat informaci v archivu.

Je těch případů hodně?

Jsou to spíše jednotky případů. Když je ale sečtete, tak se vám to ve statistikách sečte do desítek nebo stovek aktuálně nevyřízených žádostí po lhůtě. Případy jsou různorodé.

Třeba jsou tam žádosti o invalidní důchod, o kterých víme, že řízení budeme zastavovat kvůli nesoučinnosti klienta, ale dokud řízení nezastavíme, tak je případ otevřený, zařazený jako nevyřízený po lhůtě 90 dnů. A není to tím, že bychom byli my neaktivní.

Situace se podle vás stabilizuje. Pomůže k dalšímu zlepšení možnost podávat žádost o důchod přes internet?

Spustí se to v první polovině prosince. Minimálně to pomůže při prvotním vstupu a pak s vazbou na další projekty, které jsou nachystané. Nám to potom usnadní u některých jednodušších typů žádostí vyšší podíl automatizace při zpracování žádosti.

Žádost o důchod on-line je koncipována tak, aby klienta provedla předdůchodovým poradenstvím, abyste viděl, jaká je odhadovaná výše vašeho důchodu v situaci, když půjdete prvního nebo posledního dne v měsíci, od kterého chcete žádat o přiznání, jak se vám to promítne do výše důchodu, jestli to má, anebo nemá zásadní vliv.

Tento výpočet ale nikdy nebude přesně na korunu, protože ho je potřeba provést detailně teprve, až přesně zhodnotíme všechny získané doby pojištění a další okolnosti z hlediska výpočtu. Nejde jen o to, nasázet data do kalkulačky. Máte některé druhy pojištění, kde z nějakých důvodů upřednostňujete pojištění před vyloučenými dobami nebo opačně. Jde o sofistikovanou úvahu nad tím, co je pro klienta výhodnější. Protože náš úkol je hledat pro klienta správnou variantu.

Vláda rozhodla, že v celé veřejné správě s výjimkou učitelů se bude krátit objem prostředků na platy o dvě procenta. Co to bude znamenat ve vašem případě?

Samozřejmě se to týká i nás. Není to jen pro příští rok, bylo to už pro letošek. My už jsme v letošním roce měli ponížený objem prostředků na platy a museli jsme na to reagovat úsporou, kdy jsme rušili neobsazená systemizovaná místa.

K prvnímu lednu budeme rušit sto padesát neobsazených systemizovaných míst a v průběhu příštího roku předpokládáme další úspory. Díky tomu budeme schopni zde mít i vyšší průměrný plat, jak říkal ministr Jurečka, o tři až pět procent.

Chceme pak pracovat i s tím, že agendy, které máme zkoncentrované v Praze, budeme postupně přesouvat do regionů a posilovat výkon agend jinde než jenom na ústředí nebo na Pražské správě sociálního zabezpečení.

Pracuje s vámi ministerstvo na důchodové reformě, kterou představil ministr Jurečka?

Ano, my na důchodové reformě spolupracujeme, protože ji musíme pak zajistit.

Která její část bude z vašeho pohledu nejkomplikovanější a proč?

Z hlediska praktického provádění může být komplikovaný nově zaváděný takzvaný fiktivní vyměřovací základ. S tím bude nutné ve výpočtu pracovat tehdy, kdy se bude hodnotit doba péče o dítě nebo o člověka s nárokem na příspěvek na péči, a to se týká velkého množství případů. Bude nutné provádět více srovnávacích výpočtů, aby bylo možné posoudit, který z nich je v daném případě nejvýhodnější.