Článek
Biopotraviny si občas koupí 37 procent lidí a asi 40 procent lidí je ještě nikdy nevyzkoušelo a ani je vyzkoušet nechce.
Tuzemský trh s biopotravinami, které jsou označovány také jako organické, začal podle odborníků stagnovat kvůli hospodářské krizi. Více než třetina populace (38 procent) s biopotravinami sice nějakou zkušenost má, ale již je nekupuje.
Rozšíření biopotravin mezi českými spotřebiteli nebrání jen jejich vysoká cena, ale také nedůvěra v jejich kvalitu.
Hlavním důvodem, a to hned u 62 procent respondentů, je jejich vyšší cena. Proti běžným potravinám jsou totiž dražší až o desítky procent. „Většímu rozšíření biopotravin mezi českými spotřebiteli nebrání jen jejich vysoká cena, ale také nedůvěra v jejich kvalitu. Češi jednoduše nevěří, že biopotraviny jsou o tolik kvalitnější než ostatní, běžně dostupné potraviny,“ sdělil Právu expert KPMG Karel Růžička.
Na biopotraviny se rozhodla v minulých letech vsadit řada farmářů, ale i obchodníků. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří maso, pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky, dále pak výrobky z mléka, zelenina a ovoce.
V posledních letech vzrostl také počet registrovaných výrobců biovína a první pivovar začal dokonce dodávat do řetězců biopivo. Chmel, který se při jeho výrobě používá, je místo chemie ošetřován například výtažky z mořských řas nebo tropických rostlin.
Ekofarem u nás sice každoročně přibývá, tento trend však v poslední době také slábne. Podle informací Ministerstva zemědělství je nyní v Česku 3936 ekologických zemědělců. Největší podíl na ekozemědělství má přitom v ČR dlouhodobě pastevní chov dobytka.
O bio se více zajímají ženy
Mezi příznivce biopotravin se podle únorového průzkumu Nákupní zvyklosti v ČR hlásí o něco více žen než mužů. Občas nebo pravidelně je nakupuje 43 procent respondentek a 37 procent respondentů. Nejméně se nakupují potraviny v biokvalitě na Ústecku, Královéhradecku a na Vysočině. Nejvíce pak v Jihomoravském kraji, Plzeňském kraji a v Praze.
Poměrně dobře se obecně daří prodejcům biopotravin ve velkých městech. „Zájem stoupá a zákazníci se k nám rádi vracejí. Vědí totiž, že i když jsme o něco dražší, výrobky nešidíme,“ řekl Právu Martin Kejda z prodejny Farmy rodiny Němcových, která sídlí v Praze na Vinohradech. Další obchod má tato farma také v nedaleké Vodičkově ulici a své jogurty dodává do jednoho z významných maloobchodních řetězců.
V Německu je zájem velký
V regionech, kde mají lidé nižší platy, je sháňka po certifikovaných bioproduktech menší. Čeští farmáři tak mohou jen závidět svým kolegům v Německu, které je pro milovníky biopotravin zemí zaslíbenou, případně se pokoušet vyvážet své výrobky za hranice.
Nejčastěji Češi zdůvodňují nákup biopotravin vyšší kvalitou a lepší chutí (38 procent). Téměř třetina dotázaných je přesvědčena, že jsou zdravější (31 procent), a pětina si nejvíce cení toho, že neobsahují chemické látky ani konzervanty.
Pro více než 11 procent respondentů je pak u nákupu biopotravin rozhodující, že výrobky jsou převážně z ČR, tedy jasného původu.
Přitom Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO před několika dny oznámil, že od příštího roku zpřísní pravidla pro označování biopotravin. Speciální logo už budou dostávat pouze tuzemské biopotraviny.
Jsou zdravější?
Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky jako hnojiva ani na ochranu rostlin před škůdci. Také musí dodržovat přísnější pravidla při péči o chovaná zvířata než konvenčně hospodařící zemědělci. Za to dostávají od státu vyšší podpory.
Avšak tvrzení, že biopotraviny jsou prokazatelně lepší pro naše zdraví, a tudíž se jejich nákup i navzdory vyšší ceně vyplatí, zatím vědecky jednoznačně doloženo není.
„Jedním z důvodů je i skutečnost, že souhrnné výsledky výzkumů a studie ze čtyř desetiletí se zdají být čímkoli, jen ne jasným potvrzením takových závěrů,“ napsala nedávno agentura AFP.
Ta se přitom odkázala i na novou rozsáhlou studii výzkumníků Stanfordovy univerzity z USA, podle které biopotraviny nemají více výživných látek než produkty z konvenčního zemědělství, byť obsahují méně chemikálií a pesticidů.
Rostoucí oblibě mezi Čechy se v minulých letech těšily i farmářské trhy a prodej potravin prostřednictvím takzvaných bedýnek. Také zde však krize zaúřadovala a stále více lidí nyní upřednostňuje levnější potraviny z obchodních řetězců.