Benefity budou jen do 20 tisíc korun ročně

Shodla se na tom vládní ko­alice v upraveném konsolidačním balíčku, jehož paragrafové znění má Právo k dispozici.

Benefity případně poskytované nad tuto částku se budou standardně danit a zaměstnavatel si je už nebude moci uplatnit jako daňový náklad, a tudíž snížit daň.

Motivace poskytovat je v hodnotě nad stropem pro daňové osvobození tak u většiny zaměstnavatelů klesne.

„Pokud bude zaveden limit ve výši poloviny hrubé mzdy, a dnes hovoříme o 20 162 korunách, tak budou zaměstnavatelé benefity poskytovat maximálně do této částky. Není to optimální, protože v přepočtu na roční hrubou mzdu se jedná pouze o čtyři procenta. Řada zaměstnanců dostává dnes benefity ve větší výši,“ sdělila Právu generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

„Lze očekávat, že některé firmy benefity omezí,“ dodal ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Podle něj bude navíc sledování limitu a oceňování hodnoty nepeněžního plnění pro firmy představovat další administrativní zátěž.

Strop pro daňové osvobození benefitů by se ovšem měl postupně zvyšovat, s očekávaným růstem průměrné mzdy.

Původně chtěla vláda zrušit daňové osvobození benefitů úplně, ale nakonec vyslyšela připomínky odborů a zaměstnavatelských svazů.

„Poskytování vymezených nepeněžních plnění má sociální charakter. Tato plnění jsou poskytována nad rámec mzdových nebo platových nároků a představují určitou formu benefitu v podobě péče o zaměstnance za účelem jejich motivace,“ stojí v pozměňovacím návrhu.

Společně jsou pod ním podepsáni poslanci Jiří Havránek (ODS), Josef Bernard (STAN), Michael Kohajda (KDU-ČSL), Miloš Nový (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti).

Pětikoalice v novém návrhu připouští, že benefity „udržují pozitivní vztah zaměstnance k zaměstnavateli a podporují duševní a fyzické zdraví zaměstnanců, potažmo i jejich rodinných příslušníků“.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků už minulý týden varovala, že jakékoliv omezení podpory volnočasových benefitů bude pro stát ztrátové, protože se sníží spotřeba ve službách.

Asociace navrhovala, aby byl roční limit na jejich daňové osvobození na úrovni 70 procent průměrné měsíční mzdy.

V původní verzi konsolidačního balíčku chtěla vláda úplným zrušením daňového zvýhodnění volnočasových benefitů uspořit 1,4 miliardy korun. „Z makroekonomických propočtů vyplývá, že na každou miliardu objemu zrušených benefitů přijdou veřejné rozpočty o více než sto milionů korun,“ poukázala šéfka asociace Svobodová.

Objem benefitů v ekonomice podle ní není přesně znám. „Ale při deseti miliardách by to byl výpadek miliardy. Pokud benefity tvoří jen pět procent z celkového objemu mezd, což je velmi konzervativní odhad, jde o částku v řádu okolo deseti miliard korun,“ uzavřela Svobodová.

Volnočasové benefity podle ní využívají přibližně tři miliony zaměstnanců v Česku, tedy tři čtvrtiny. K nejoblíbenějším patří příspěvky v oblasti zdraví, například na zubní ošetření, rehabilitace nebo vitaminy. Zaměstnanci ale oceňují i podporu sportovních aktivit či vzdělávání, doplnila Svobodová. Už dříve upozorňovala na to, že pokud by stát zrušil daňové zvýhodnění benefitů úplně, firmy by je přestaly poskytovat, protože by to pro ně bylo nákladné.

Finální úpravy v balíčku se týkají i úpravy některých spotřebních daní či daně z nemovitostí. Ta se většině lidem zvedne na téměř dvojnásobek. Svaz měst a obcí včera kritizoval, že po úpravě balíčku, která jim má ponechat veškerý výnos daně z nemovitostí, se změna rozdělení daňových výnosů bude týkat nejen příjmových daní, ale i daně z přidané hodnoty. „To je pro nás prostě absolutně nepřijatelné,“ prohlásil šéf svazu František Lukl s tím, že se na tom vláda se starosty nedohodla.