Článek
V loňském roce lidé u notářů sepsali a zaevidovali celkem 23 714 závětí. Ke konci letošního třetího čtvrtletí pak 17 835 závětí, o 314 více než ve stejném období loňského roku. Zájem o sepsání závětí je tak v meziročním srovnání mezi lidmi zhruba stejný, Notářská komora ČR proto očekává, že celkový počet závětí sepsaných notářem v tomto roce dosáhne 24 tisíc.
Jako již tradičně každý rok největší zájem o sepsání závěti je v období kolem Památky zesnulých, nejmenší pak v letních měsících.
| Počet závětí sepsaných u notáře za rok | |
|---|---|
| 2015 | 17 300 |
| 2016 | 19 021 |
| 2017 | 19 902 |
| 2018 | 20 702 |
| 2019 | 23 714 |
| 3Q 2020 | 17 835 |
| Zdroj: Notářská komora ČR | |
„V posledních letech počty závětí sepsaných a zaevidovaných notářem narůstají. Stává se, že si lidé domluví s notářem konzultaci s tím, že si závěť eventuálně sepíší sami," uvedl prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer.
Jak dále upozornil, nejsou výjimkou případy kdy doma uschovaná závěť nebyla nalezena a objevila se až po dlouhých letech. Může ji ale najít i dědic, kterému její znění nevyhovuje a zatajením tak dojde k dědění podle zákonných dědických tříd, které pro něj vychází lépe.
| Zákonná dědická posloupnost (šest dědických tříd) |
|---|
| 1. třída Jako první po zůstaviteli dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků. |
| 2. třída Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdílely společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí nebo na něm byly výživou závislé. Také v tomto případě dědí všichni pozůstalí stejným dílem. V případě manželky či manžela se však musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti. |
| 3. třída Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, připadá dědictví stejným dílem zůstavitelovým sourozencům a opět osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Pokud některý ze sourozenců nedědí, podíl připadá jeho dětem. |
| 4. třída Nedědí-li nikdo z předešlé třídy, dědictví si mezi sebou stejným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele. |
| 5. třída Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, v páté třídě dědí praprarodiče zůstavitele. Jedna polovina je určena praprarodičům zůstavitele ze strany jeho otce, druhá praprarodičům ze strany jeho matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Pokud nemůže dědit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojice druhé strany. |
| 6. třída Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, ve třídě šesté dědí stejným dílem děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové). Nemůže-li dědit ani jedno z dětí prarodičů, pozůstalost připadá do rukou jejich dětí (sestřenice a bratranci). |
| Zdroj: Notářská komora ČR |
„Rozdělení majetku podle dědických tříd je to, čemu se lidé chtějí vyhnout, když hodlají svůj majetek odkázat například kamarádovi. Výjimečné nejsou ani případy, kdy doma sepsanou závěť potomci rozporují a argumentují zhoršeným duševním stavem zůstavitele v době sepisu. Nejen pro takové případy je závěť od notáře největší jistotou, protože díky jejímu zaevidování nehrozí ztráta či opomenutí a závěť neobsahuje formální chyby, které by ji z pozůstalostního řízení diskvalifikovaly. Každá notářem sepsaná závěť je tedy zárukou naplnění preferencí zůstavitele,“ doplnil Neubauer.
Kdy je možné potomka z dědictví vyloučit
Při sepisování závětí můžete do ní zahrnout i podmínky, například vnukovi odkážete dům pod podmínkou, že se ožení. V takovém případě, ale musíte zároveň uvést, dokdy se musí oženit, i co bude s domem do té doby a komu bude dům patřit, když se neožení.
| Přehledně: O závěti |
|---|
| Není-li závěť sepsaná vlastní rukou, vyžaduje se přítomnost dvou svědků. Takové závěti ale bývají nejčastěji – a mnohdy úspěšně – po smrti zůstavitele napadány. Zůstavitel totiž bývá neúspěšnými potenciálními dědici nařčen z nesvéprávnosti v době sepsání závěti. |
| Závěť bývá v poslední době spojována s hrozbou převzetí zodpovědnosti i za dluhy zemřelého. Dříve nehrozilo, že by případné zděděné dluhy mohly překročit cenu děděného majetku. To již podle nového občanského zákoníku neplatí, proto je dobré v případě nejistoty žádat notáře tzv. výhradu soupisu majetku. |
| Závěť je nadřazena zákonné posloupnosti dědického procesu, přesto ale existuje tzv. nepominutelný dědic. Tím se po smrti zůstavitele stávají jeho potomci. Když tito svůj povinný díl z jakéhokoliv důvodu nedědí, pak se nepominutelným dědicem stávají jejich potomci. |
| Nový občanský zákoník dal zůstaviteli možnost dědictví podmínit. V případě využití této možnosti je důležité nejen zohlednit situaci, kdy podmínka není splněna, ale také určit, kdo se o předmět dědictví postará do doby jejího splnění (a např. uhradí povinné platby s předmětem související – povinné ručení za vůz, daň za nemovitost). A dále jak dlouhá může tato doba maximálně být (např. při podmínce nabytí majetku po dostudování školy či vstoupení do manželství). |
| Notáře si můžete vybrat vždy kromě jediného případu, a to je právě řízení o pozůstalosti. Z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování je notář přiřazen soudem podle předem stanoveného rozvrhu. Notářů je občanům po celé ČR aktuálně k dispozici 441. |
| Zdroj: Notářská komora ČR |
