Článek
Mnohé české finanční ústavy přitom už nyní nezřídka odmítají poskytovat úvěry žádostem, které mohou být pro životní prostředí škodlivé.
To se týká například Komerční banky. „Je to jednak z důvodu nesouladu s interními ekologickými pravidly Société Générale, nebo kvůli nevyhovující ekologické pověsti firmy, například kvůli opakujícím se ekologickým haváriím nebo častějším pokutám. I v tomto ohledu se náš postoj vyvíjí a postupně kritéria zpřísňujeme,“ sdělil Právu za banku Milan Tomík, expert enviromentálních a sociálních rizik.
KB odmítá desítky žádostí o financování, a to zejména v oblasti uhelné energetiky, ale i například v oblasti nakládání s odpady či v chemického průmyslu.
Potvrzeno. Evropská komise zařadila jádro a plyn do zelených investic
Podobně odmítá projekty i ČSOB. „Máme restriktivní pohled na odvětví navázaná na fosilní paliva – zejména jejich těžbu, zpracovávání a spalování,“ uvedl mluvčí Patrik Madle. ČSOB podle něj vyhodnocuje nejen dopady na životní prostředí, ale také sociální aspekty a řízení společnosti.
„V současné době aplikujeme sběr a vyhodnocování těchto dat primárně na velké klienty a významnější expozice v rizikovějších sektorech, nicméně postupně budeme rozšiřovat rozsah vyhodnocování,“ dodal Madle.
Ne vždy se samozřejmě banky specializují na financování velkých projektů. Ale i u těch menších jsou oblasti, kterým se vyhýbají. „Neposkytujeme klasické projektové financování na výstavbu či development velkých průmyslových projektů, zaměřujeme se spíše na živnostníky a malé firmy. Co se týče našeho podnikatelského úvěrování, máme nicméně jasně stanovená pravidla, jaké druhy ekonomických činností nefinancujeme,“ uvedla Zuzana Filipová z Moneta Money Bank.
Pozitivní posun, hodnotí šéf ČEZu konečnou podobu taxonomie
„V posledním kvartále loňského roku jsme začali komerční klienty posuzovat i z pohledu ESG (termín označující udržitelné investice – pozn. red.), a to na základě rozšíření naší ratingové metodiky, která zohledňuje nejen ekologickou přívětivost, ale také například sociální dopady,“ upřesnila.
Dobrá pověst
Do budoucna pak banky, a to i vlivem schválené taxonomie, ještě přitvrdí.
„Předložená taxonomie rozhodně zvýší pracnost jak při schvalování, tak i při správě úvěrových případů, a to zejména z toho důvodu, že je velmi rozsáhlá, podrobná a bude vyžadovat velké množství dodatečných podkladů ze strany klientů k posouzení, zda je konkrétní záměr klienta skutečně zelený,“ řekla Ivana Picková, členka představenstva Banky Creditas.
„Již jsme připravili tzv. zelenou hypotéku, kterou budeme v souladu s taxonomií dále upravovat. Další produkty ovlivněné taxonomií zvažujeme,“ dodala Picková.
PŘEHLEDNĚ: Fakta k zelenému jádru a plynu
Podobně se na hodnocení pro nové financování i revizi toho stávajícího připravuje Komerční banka. „Obecně to neznamená, že bychom ze dne na den přestali financovat ‚nečisté‘ průmyslové sektory, například chemický průmysl, metalurgii a podobně, pro průmyslovou zemi, jako je ČR, jsou to klíčové sektory, zpravidla s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl Tomík.
Banka podle něj nemá důvod přestat tyto obory financovat, pokud se firmy chovají rozumně, jsou v souladu s legislativou, investují do snižování dopadů své činnosti na životní prostředí a reagují na externí faktory jako rostoucí ceny emisních povolenek atd. A pochopitelně pokud mají rozumnou environmentální pověst.
Firmy, které jsou ve „zdravých“ oborech, však podle všeho budou mít do budoucna výhodu. „Pokud chceme úvěr označit jako zelený (v souladu s taxonomií EU), vyhodnocujeme ho ve fázi žádosti o úvěr. Obecně zatím poskytujeme výhodnější podmínky přes produkty přispívající ke zmírnění klimatické změny spíše pro retailové klienty, nicméně zvýhodnění zelených úvěrů pro firemní klientelu bude následovat,“ popsal Madle.