Článek
„Přenesení úvěru u bezproblémového klienta by mělo být dnes otázkou jednoho dvou dnů, pokud jsou pohromadě všechny doklady, tak i hodin,“ potvrdil Právu Jozef Dudáš ze Zuno Bank. V praxi ale stále často celý proces například refinancování hypoték a úvěrů na bydlení u mnohých finančních ústavů trvá i dva týdny.
Záleží nejen na komplikovanosti situace klienta, třeba když dříve dlužil, půjček má více a chce je sloučit. Dalším faktorem je, že některé banky spolu ne vždy pružně komunikují a vyměňují si potřebné doklady.
Refinancování je ovšem každopádně velký hit a tlak na to, aby se papírovalo co nejméně, je značný. „Díky bezpapírovému refinancování klient dokládá pouze původní úvěrovou smlouvu, žádost a doklad totožnosti. Nemusí tak již dokládat výši příjmu, aktuální výši hypotéky ani ocenění, které provedeme buď online zdarma přímo na pobočce, nebo poskytneme nový odhad nemovitosti zdarma,“ uvádí Kristýna Havligerová z České spořitelny.
K získání bezpapírového refinancování nesmí výše úvěru přesahovat pět miliónů korun, minimální doba trvání refinancované hypotéky musí být alespoň tři roky, a jak banka zdůrazňuje, „klient musí být bez aktuální či historické delikvence“.
To znamená, že nikde nic nedluží po splatnosti, což banka snadno zjistí například z mezibankovního systému bankovních a nebankovních úvěrových informací CRIF, databáze exekucí a dalších rejstříků neplatičů, jako je například Solus.
Lanařit se nechá až polovina
Zároveň musí být nová výše splátky shodná, nebo nižší než původní výše splátky a musí se jednat o jednoduché refinancování bez dalšího účelu navíc. Takže bez papírů to jde, ale jen ve vyloženě jednoduchých případech.
Výzkum pro Zuno Bank ukázal, že na refinancování dříve nebo později celkově slyší téměř až polovina lidí, kteří mají více půjček nebo úvěr na bydlení. Jen v hypotékách se podle odhadů neustále hraje o minimálně šedesát tisíc klientů, jimž zrovna právě v daném období končí fixační lhůta a mohou se tak rozhlídnout jinde.
Lákadly jsou úvěry, kde banky odpustí některý ze vstupních poplatků, možnost předčasného jednorázového vrácení úvěru bez sankcí a napočítání úroků, úvěry bez ručitele a půjčky, kde se nemusí uvádět účel. U těch ale platí, že bývají o dvě tři procenta dražší než srovnatelné účelové úvěry, například na bydlení.
Co se zajištění týče, tak když není ručitel, tak je ve smlouvě jiné zajištění věřitele, obvykle je zastaven byt či dům. Pokud peníze klient nevrátí, třeba protože přišel o práci, tak nemovitost skončí v dražbě, přičemž ze zkušeností z velkých bank vyplývá, že až v 70 procentech těchto nešťastných případů výnos z prodeje bytu či domu mnohdy nepokryje úplně vše, co si banka oprávněně nárokuje.
Pozor na splátky
U spotřebitelských půjček si je Češi z více než poloviny berou na nákup auta, ze čtvrtiny na vybavení domácnosti a z více než deseti procent na elektroniku. Nelze zjednodušeně říci, která banka je dlouhodobě nejlepší, jedna dotahuje druhou. Některá je lepší v prvotní nabídce, ale pak se ukáže, že úvěr až tak levnější není, protože jedna věc je lákadlo ve stylu „od“ a druhá smlouva.
Obecně platí, že čím nižší měsíční splátky, proti původním půjčkám nebo půjčce, tím delší doba, kdy se splácí, a logicky o to více se v čase přeplatí. Úleva v měsíčních vydáních zkrátka vždy něco stojí.
„Refinancování má smysl, když celková částka nového úvěru včetně poplatků je nižší než celková částka nesplacené části úvěru v předchozí bance. Snížení měsíční splátky za cenu prodloužení splatnosti má své následky, a tím je často předražený úvěr. Je jasné, že klient se orientuje podle výše měsíční splátky, ale pořád je velký rozdíl splácet 1500 korun deset let, nebo 2500 Kč čtyři roky,“ dodal Dudáš ze Zuno.
Podle něho si žadatelé o refinancování často neuvědomují, že kromě úroků je třeba si srovnat i celkovou cenu úvěru, tedy roční procentní sazbu nákladů. A pak záleží na příjmech klienta. Čím více člověk vydělává, tím méně ho úvěr může stát. Bonita tlačí úroky vždy dolů.