Článek
Počet bank působících na českém trhu se za posledních osm let zvýšil. Zatímco v roce 2009 u nás drželo licenci 39 bankovních domů, na konci letošního července to bylo už 47 bank. Nejvýrazněji vzrostl počet poboček zahraničních bank ze zemí Evropské unie, z 18 v roce 2009 na 23 v roce letošním.
Českých bank - tedy těch s převážně českou účastí na základním kapitálu - bylo devět, v dalších 13 bankách převažovala účast zahraničního kapitálu ze zemí EU, v jedné (ruská Expobank) pak kapitál ze zemí mimo EU a EHP.
Pobočky ruší hlavně velké banky
Ke konci loňského roku mohli klienti v Česku navštívit celkem 2046 bankovních poboček. Nejhustší síť má Česká spořitelna (524 poboček), za ní pak následují Komerční banka (391) a ČSOB (283).
Od roku 2013, kdy podle údajů ČNB v České republice množství poboček jednotlivých bank kulminovalo, došlo k osmiprocentnímu poklesu. Nejpatrnější je právě u velkých bank, které ruší zejména pobočky na menších městech. Například České spořitelně ubylo v posledních dvou letech přes 90 poboček, desítky míst zmizely z mapy poboček ČSOB a ztenčila se i síť Komerční banky nebo UniCredit Bank.
„Snižování počtu poboček není rozhodně známkou toho, že by se stávaly irelevantními. Blízkost pobočky je i pro klienty, kteří na ni v zásadě nechodí, stále důležitá. Jednoznačně jsou ale pobočky mrtvé, co se týče transakcí, takže počty a struktura jejich pracovníků se bude zásadně měnit. Kromě toho řada čistě digitálních bank buduje nebo zvažuje budování pobočkové sítě, aby byly schopny získat atraktivní klienty a staly se pro větší část svých klientů hlavní bankou,” uvedl Pavel Šiška ze společnosti Deloitte Consulting Central Europe.
Nastupuje digitalizace
Nesnižuje se jen množství poboček, klesá i počet zaměstnanců bank. Na konci roku 2016 pracovalo v ČR v pobočkách bank zhruba 41 tisíc lidí, z toho dvě třetiny ve čtveřici největších bankovních domů - Komerční bance, České spořitelně, ČSOB a UniCredit Bank.
„Pobočky se zmenšují, protože se transakce definitivně přesunuly na digitální kanály. Účelem existence pobočky už tedy není převzít a provést platební příkaz, ale poradit klientovi v okamžiku, kdy nakupuje nemovitosti, sestavuje si investiční portfolio nebo řeší jiný složitější problém. Současně se pobočky přesouvají do prostor, které se staly novými místy koncentrace lidí, jako jsou například obchodní centra,” doplnil Šiška.
Češi ve velkém zkoušejí nové banky
Tvrzení, že jsou Češi, alespoň pokud se týká bank, velmi konzervativní, vyvracejí průzkumy, které si některé banky nechávají zpracovat.
Například podle nedávného průzkumu UniCredit Bank vyzkoušelo během posledních let novou banku až 40 procent Čechů. Neznamená to, že by od své původní banky odcházeli, často si ale otevírají nové účty u menších bank, aby vyzkoušeli jejich servis a nabízené výhody.
Průzkumu agentury STEM/MARK pro Air Bank z letošního roku ukázal, že téměř tři pětiny Čechů mají účet u více než jedné banky. Přímo ke změně své hlavní banky ale během loňského roku přikročil jen každý sedmý bankovní klient.
Hlavním kritériem pro výběr nové banky jsou přitom nižší nebo nulové poplatky spojené s provozem běžného účtu. Účty u dvou bank mají u nás podle průzkumu tři lidé z deseti, u tří a více pak více než čtvrtina respondentů.
Nejčastějším důvodem pro vlastnictví více účtů je fakt, že u každé z bank klient využívá výhodněji nabízenou službu.
„Při rozhodování o výběru banky hraje roli i dostupnost bankomatů, stále důležitější jsou pro klienty bank i služby nabízené k platebním kartám, jako je cestovní pojištění, nebo výhodné výběry z bankomatů v zahraničí,” doplnil Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute ČR.
