Článek
Partneři si také neradi přiznávají i skutečnou výši svých příjmů, natož aby doma předkládali k nahlédnutí své výplatní pásky nebo bankovní výpisy.
Nevěra přijde minimálně na 20 tisíc ročně
Nejvíce peněz bokem potřebují Češi a Češky na financování nevěry. Náklady na hotely, telefony, drahé dárky, dovolené vydávané za služební cesty spolykají desetitisíce. Podle studie Poštovní spořitelny minimální útrata za nevěru představuje ročně dvacet tisíc. V průměru stojí paralelní poměr 2,5 tisíce měsíčně.
Podle průzkumů určité zkušenosti s nevěrou mají dvě pětiny Čechů a Češek. „Když jedu na ,služební cestu‘ se svoji sekretářkou, musím mít v záloze alespoň dvacet tisíc,“ říká pětačtyřicetiletý manažer Petr. „Ty musím mít na kontě, o kterém logicky nemá manželka potuchy.“
„Když si koupím boty za tři tisíce, řeknu, že stály šest set nebo byly ve slevě,“ říká padesátiletá Helena. „Manžel je rád, že jsem spořivá a nevyhazuji společné peníze za parádu. Předpokládá, že beru patnáct tisíc čistého, mám o sedm více.“
Hříchy z mládí
„Pravidelně roky dávám na provoz rodiny dvanáct tisíc. Musím mít ale nějaké peníze bokem, abych mohl v restauraci otočit rundu, to bych neustál před kamarády,“ tvrdí třicetiletý Julius.
Někdy si zejména muži musí dávat peníze stranou proto, že musí splácet dluhy či půjčky, které uzavřeli například ještě před vstupem do manželství. Nebo platí na utajené dítě, kterým nechtějí šokovat svoji manželku. Alimenty se přitom stanovují podle skutečné výše platu, takže mohou být měsíčně dva tisíce, ale také deset i více tisíc.
Ženy si zase odkládají stranou část svého platu, protože manžel sice dává svůj plat do společné kasy, ale současně kontroluje každé vydání s patřičným komentářem.
Někde musí v rodinných rozpočtech chybět i peníze, které Češi utratí například za hazard. Ten se rozhodně netýká jen svobodných a nezadaných. Ročně Češi v různých formách hazardu protočí přes sto dvacet miliard.
Hádky o peníze
Problém nastane, když je milenka příliš náročná, hazard nás přivede do dluhů nebo nečekaně poklesnou příjmy či se partner dozví, kolik skutečně berete. Spory o peníze patří mezi nejčastější spouštěče manželských hádek a rozepří. Také patří k nejdramatičtějším, kdy může jít o život, potvrzují rodinní poradci.
„Kdo drží kasu, má nad partnerem i moc. Rozhoduje o jeho životě. Jednou z forem domácího násilí je proto i ekonomická kontrola. Partner přiděluje své partnerce prostředky na nákup, rozhoduje o každé koruně, vyžaduje účtenky, schvaluje všechna vydání. Musí znát kódy k jejím účtům či mu partnerka musí celý svůj plat odevzdávat. Sám však svoje účty pečlivě tají. Někdy současně zakazuje partnerce pracovat. Nebo svoji partnerku zadluží, peníze ale utratí sám,“ říká socioterapeutka Marie Macháčková z poradenského centra pro oběti násilí ROSA.
Klíčová je dohoda
Základem funkčního vztahu je dobrovolná dohoda, jak bude rodina hospodařit, která vyhovuje oběma stranám a nikdo ji nepociťuje jako nátlak či vynucený ústupek.
Partneři by měli vědět o tom, kolik zhruba jejich protějšek bere. Podle zkušeností manželských poradců je skutečně optimální dobrovolná společná kasa, společné hospodaření postavené na důvěře.
Každému z partnerů by ale měla zůstat při společném hospodaření určitá částka, o které si rozhoduje jenom sám a pro sebe, bez toho, aby se musel radit s partnerem či vyžadovat jeho souhlas, tvrdí experti. Samozřejmě za věci či činy, které by druhého nezraňovaly či neurážely.
Podezřelé zvláštní konto
„Pokud jeden před druhým ale zatajuje část příjmů, protože je vydává na účely, ze kterých by nebyla partnerka či partner zrovna odvázaní, už to tak nevinné není.
Zejména pokud si na takovéto výdaje muž či žena zřídí své zvláštní tajné konto, na které odklání část svých příjmů, o svých příjmech záměrně lže či podvádí. Když si muž či žena ponechávají peníze jen pro sebe, utratí je za golf, auta, módu a předpokládají, že druhý je bude živit a platit všechny složenky, je to už vážný partnerský problém,“ dodává Macháčková.