Ani realitní zákon špatné makléře zatím nevyhnal

V praxi je stále spousta zprostředkovatelů, a to i pod hlavičkou realitních kanceláří, přes něž prodávat svou nemovitost je za trest. Stejně tak zájemci o koupi se nestačí divit, kdo se na nemovitostech snaží přiživit.

„Můžeme přijít na prohlídku vámi nabízeného bytu k večeru?“ ptá se opatrně starší paní vlastníka, jenž v Praze 9 nabízí své opravené 2+1 napřímo.

„A proč ne? To je snad přece samozřejmé,“ diví se vlastník rozpačité otázce zájemkyně, která by chtěla s dcerou koupit byt. Rodiče dají hotovost, potomek si vezme hypotéku.

„Měla jsem zájem o byt ve stejné čtvrti a tam mi makléř řekl, že ve čtyři odpoledne se už s prohlídkami obtěžovat nebude. A u dalšího bytu jsem se nedostala do prostor v činžovním domě, protože neměl klíče a vůbec nic nevěděl o okolí ani domě,“ popisuje zájemkyně.

To u bytu 2+1 v Čelákovicích je rozhovor s makléřem, jenž zde nabízí cihlové 2+1 v posledním patře bez výtahu na okraji města, vskutku trapnou rozprávkou. Nabídka budí zájem, protože městečko je v zajímavé blízkosti Prahy a s přímým vlakovým spojem na Masarykovo nádraží za zhruba 40 minut, kdy vlak jede každou půl hodinu.

Cena také láká: tři miliony. Za to je v hlavním městě i přes očekávaný čtvrtinový pokles cen zatím k mání sotva tak pokojíček se záchodem a malou kuchyňkou. „Šli jsme už s cenou dolů,“ hlásí makléř k zanedbanému bytu. To je ale tak jediná informace. Nemá vůbec tušení o tom, že hned vedle je ocelárna.

Jak velký je rezervační poplatek? „Nevím, ještě jsem se nedohodl s vlastníkem na provizi,“ odpovídá lakonicky. Takže nemá ani smlouvu o zprostředkování. A kolik se platí poplatky, kolik je naspořeno ve fondu oprav, jak vysoký má dům úvěr, jaký je plán dalších oprav?

„Nemám to s sebou, pak vám to pošlu,“ zní odpověď. Klíčové informace mu pomáhá z nástěnky na usmolené chodbě v suterénu lovit nájemnice, která v bytě pobývá. Makléř uvádí, že platí nájem kolem deseti tisíc měsíčně, ale ukazuje se, že to není čistý nájem, že je to včetně právě vysokého fondu oprav. Až postupně z něho leze, že nájemnici už vypršela nájemní smlouva, která byla řádně vypovězena, ale že by v bytě ráda zůstala, i že bude platit klidně více. Rýsuje se tak případný problém s vyklízením. To odrazuje.

Na makléři, který přitom patří k realitce, jež má nabídek více, je vidět, jak je otrávený, nezájem je očividný.

S amatéry a nefér zprostředkovateli se setkávají i ve spotřebitelském projektu Zdravá nemovitost. Zaznamenali i případ, kdy realitní zprostředkovatel inzeroval plochu 54 metrů čtverečních, ale pak se ukázalo, že je to jen 45. „No tak jsem se upsal,“ reagoval na to jen lakonicky makléř.

Další makléř u prodeje staršího rodinného domu v Horních Počernicích za 7,5 milionu zase zájemcům vehementně tvrdil, že ale majitel „už elektriku dělal, je určitě v mědi“. Stačilo sundat krabičku na vypínači a prastaré hliníkové dráty byly na očích.

Takže ani nějaké certifikace a odborná garance nad makléřem, kterou vyžaduje zákon, rozhodně prodávající ani kupující neochrání před špatnými makléři, kteří navíc skutečným profesionálům jen kazí trh a pověst branže jako takové.

Přitom ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) měla od zákona, jenž se diskutoval léta, velká očekávání.

„Díky našemu zákonu dojde ke zkvalitnění vztahů mezi realitními zprostředkovateli a jejich klienty a zároveň se toto podnikání přiblíží k podmínkám ostatních států EU. Cílem zákona je upravit a jasně vymezit vztahy v oblasti realitního zprostředkování, zejména posílit ochranu klientů realitních zprostředkovatelů. Jednoduše řečeno, zákon zavádí jasná pravidla pro realitní trh a ochranu zájmů občanů, kteří do nemovitostí investují své celoživotní úspory,“ uvedla v lednu Dostálová.

Zákon je účinný od 3. března 2020.