Hlavní obsah

Alimenty mají určovat tabulky, aby zklidnily spory rozhádaných manželů

Právo, Jindřich Ginter, Monika Ginterová

Stanovení orientačních tabulek pro určování výše výživného, jak navrhuje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, by mohlo pomoci tisícům rozhádaných rodičů, kteří nedokážou nalézt shodu v tom, kolik bude otec dávat na dítě. Dnes je totiž určení výše alimentů výhradně na daném soudci, a tak rodiče často ani nevědí, do čeho jdou, dochází k vleklým sporům, zatímco z tabulek by mohli alespoň rámcově odhadnout, jak na tom budou.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová

Článek

S uplatněním nového návrhu by se řada rodičů mohla snadněji dohodnout o výživném i mimo soud, a to u sociálních pracovníků. Ročně se rozvede na 30 tisíc párů. U většiny z nich je nejproblematičtějším bodem dohoda o zajištění péče o dítě, která je hlavní podmínkou pro soudní posvěcení rozvodu. Podle odborníků by orientační tabulky, jak u výživného postupovat, mohly pomoci zhruba třetině rozpadajících se rodin.

Odhalené poměry

Při soudním určování výše alimentů se často odkrývají skryté majetkové a finanční poměry, o čemž rodiče, především otcové, většinou zprvu nemají ani tušení. Soudům totiž rozhodně nestačí jen „optimalizované“ daňové přiznání.

„Soud při stanovování výše alimentů nepřihlíží na daňové přiznání, ale zkoumá skutečné majetkové poměry. Bránit se tím, že podnikám, ale vykazuji daňovou ztrátu, je zbytečné,“ vysvětlil soudce Jaromír Jirsa.

Soud nezajímá pouze příjem z podnikání, případně pracovního poměru, ale to, zda rodič vlastní nemovitosti, movité věci větší hodnoty, zda je společníkem v obchodních společnostech, členem dozorčích rad, ale i to, jaké jsou majetkové poměry jeho nového manžela, který má k němu také vyživovací povinnost.

Hranice nejsou určeny

Zatím neexistuje žádný plošný, obecně závazný manuál, či tabulka, jak mají soudy postupovat. Horní ani spodní hranice výživného nejsou určeny, záleží vždy na soudu.

Mnozí rodiče jsou mylně přesvědčeni, že ke stanovení výše jsou tabulky či věková hranice, nejčastěji se traduje 26 let. Věková hranice přitom není určena. Vyživovací povinnost zaniká, jestliže je potomek již schopný se sám uživit. Například „věční“ studenti by ale na toto neměli spoléhat, protože soud může přihlédnout k okolnosti, že ratolest již začíná pátou vysokou školu a otec už nechce „dítě“ živit na šesté.

Změna nejdříve v roce 2011

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ovšem chce dosavadní praxi změnit a připravuje návrh na zavedení orientačních tabulek, kterými by se mohli řídit rodiče i soudy při rozhodování o výši výživného. Pokud návrh projde, mohl by nový zákon platit od počátku roku 2011. Tabulky pro soudy, podle nichž by se určovalo výživné, navrhuje rovněž ČSSD, ale vláda Jana Fischera to již dříve smetla ze stolu s tím, že Kovářová má vlastní iniciativu.

Výběr článků

Načítám